Výsledky hledání míst

Třetí ze tří předpokládaných dobrovodských tvrzí snad stála na severovýchodním kraji obce.

Terénní náznaky tvrze z poloviny 14. století u č.p. 46 opuštěné nejpozději v polovině 16. století.

Tvrz poprvé připomínaná v roce 1496, vzniklá pravděpodobně v době předhusitské. Na přelomu 16. a 17. století za Viléma Dobříkovského z Malejova proběhla renesanční přestavba. V průběhu 18. století přestala být obývána a zpustla.

Zaniklá tvrz. Samotná vesnice se prvně zmiňuje r. 1131. Z Dobřínska se píše r. 1278 Vícemil, po něm r. 1310 Mikuláš, poté r. 1367 klerik Pavel. Od r. 1358 byla ves připojena k templštejnskému panství. Pokud tvrz v té době jestě existovala, po sloučení panství byla opuštěna a zanikla.

Zaniklá tvrz, která se zmiňuje r. 1321, kdy byla v majetku Vlčka z nedalekého hradu Křídlo. V 2. pol. 14. stol. hrad i tvrz koupil Boček z Kunštátu. R. 1437 se tvrz uvádí už jen jako pusté, holé místo – zanikla tedy dlouho před tímto rokem. Dle archeol. výzkumu byla tvrz dřevěná s kamennými základy.

Zaniklá tvrz v Dobrovízi měla jen krátkou historii. Prvně je doložena r. 1400 při prodeji vsi a zanikla někdy v průběhu husitských válek, protože po jejich skončení již není zmiňována. Nedochovaly se po ní žádné stopy a není známo, kde přesně stála.

Gotická tvrz rodu Koců z Dobrše, několikrát přestavována. Později byty a škola. Po roce 1989 zakoupilo budovu Sdružení pro obnovu Dobrše a následně začalo s rekonstrukcí.

Tvrz se prvně zmiňuje r. 1395 v majetku Bořka z Dohalic, r. 1440 v majetku Prokopa Dohalského. R. 1659 prodána Janem ml. Dohalským jako zpustlá. Václav Záruba z Hustířan tvrz r. 1667 přestavěl. V průběhu 2. pol. 18. stol. byla připojena k panství Sadová. R. 1825 byla zbořena a přestavěna na sýpku.

Tvrz postavili v 15. stol. Rýzmburkové. Prvně se zmiňuje r. 1515 v majetku Zikmunda a Jana Měsíčků z Výškova, kteří přistavěli renesanční křídlo. Poté se majitelé střídali. V 18. stol. byla v majetku jezuitů, kteří přistavěli kapli. R. 1805 koupena Černíny z Chudenic a r. 1852 rozprodána na byty.

Zcela zaniklé dvě bolíkovské tvrze mají sice společný areál, ale časově ani historicky spolu nesouvisejí. Starší je zmiňována r. 1368, mladší r. 1600. Ta byla pravděpodobně vystavěna za Volfa Koňase někdy v letech 1566-1590. Dnes se na místě tvrzišť nachází travnatá plocha a zarostlá zahrada.

Vodní tvrz, založena Petrem I. z Rožmberka před rokem 1349. Poslední zmínka o tvrzi je z roku 1404. Během husitských bouří byla tvrz pravděpodobně zničena husity. Tvrziště bylo poškozeno v letech 1924–25 při výstavbě rybníka.

Hypotetická středověká tvrz či strážnice na ostrožně nad soutokem Chřibské Kamenice a Doubického potoka. Žádný průzkum zatím nedatoval stáří různorodé zástavby a úpravy ostrožny, historické prameny mlčí.

Terénní zbytky tvrze postavené kol. r. 1400 pány ze Zvěřince, r. 1528 za Smrčků z Mnichu uváděna jako pustá. Dochováno nedávnou stavbou narušené tvrziště se zbytky vodních příkopů.

Renesanční tvrz v severozápadní části vsi, byla postavena Janem Smrčkou z Mnichu po roce 1528 a stojí dodnes. Je využívána jako užitková stavba statku.

Tvrziště Dolní Hrádek na Velehradě je zmiňováno v letech 1428 a 1459. Archeologicky zaměřeno v r. 2015 arch. R. Vrlou. Pravděpodobně předsunuté opevnění kláštera, chránící přechod říčky Salašky.