Výsledky hledání míst

Tvrz byla postavena snad již ve 13. stol., kdy se zmiňují pánové z Chlumu. Rod z Chlumu se r. 1318 rozvětvil: Jindřich dál seděl na Chlumu a Smil na Křemži. Dalšími majiteli byli Dubenští, Častolárové či Eggenberkové. Tvrz mnohokrát stavebně upravována až k podobě hospodářského dvora (17. stol.).

Torzo renes. budovy přeměněné v 19. stol na domek č. p. 24. První zmínka o vsi je z r. 1379, kdy byli jejími majiteli Petr a Racek z Přestavlk, později zvaní Chlumečtí z Přestavlk. Tvrz se připomíná ještě r. 1721, ale nedlouho poté byla přeměněna na sýpku, z větší části zbořenou r. 1922 .

Prvně zmíněny obě části (Malý i Velký Chlumeček) v r. 1360, v 16. st. spojeny, za 30leté války vypleněny. R. 1711 byla v místech zaniklé starší tvrze vystavěna kaplička, kolem níž je dosud vidět val a příkop tvrze. Mladší tvrz zbořena v r. 1977.

Výrazné tvrziště uprostřed lesa se v písemnostech připomíná pouze v roce 1544 jako pustá tvrz, kdy se vsí patřila pod panství Borohrádek, tehdy v držení Jana Licka z Rýzmburka. Tvrz tvořila asi obdélná věž obehnaná palisádou, příkopem a valem.

Na sýpku přestavěná tvrz Perglas, doložená poprvé roku 1309. Dnes součást dvora, v jehož okolí se nacházejí další bývalá panská sídla.

Renesanční tvrz nechali po roce 1594 vybudovat Budkovští z Budkova. Za Ditrichštejnů byla tvrz kolem roku 1680 upravena na sýpku. Patrny zbytky renesančního sgrafitového kvádrování. Obestavěna přístavky a nepřístupná.

Nejstarší panské sídlo v Chodové Plané stálo pravděpodobně již ve 14. stol. nejspíše u kostela sv. Jana Křtitele.

Zámek zbudovaný po r. 1676 za správy benediktinů z kruhové vodní tvrze z konce 13. stol. Dnešní klasicistní vzhled z poč. 19. stol. Správa státního statku vedla k devastaci, napravené v letech 1988-1994 důkladnou rekonstrukcí.

První zmínka o obci pochází z r. 1131. Tvrz byla zřejmě založena ve 14. stol. a později přestavěna na faru. V r. 1716 měla fara ještě mohutnou středověkou věž. Dnešní podoba fary pochází z r. 1734.

Pozůstatky zaniklé tvrze ve sklepě bývalé fary. Je zde portál s erbem Mikuláše Kuleho z Chotče, který tvrz r. 1562 postavil. Do r. 1592 byla v držení místních vladyků, r. 1644 koupena Pavlány a r. 1750 přestavěna na barokní zámeček. Od r. 1789 farní budovou. V 19. stol. přestavěna do dnešní podoby.

Chotečská tvrz byla zřejmě postavena na počátku 15. století za Mikuláše z Chotče. Výslovně je poprvé doložena v roce 1530 za vzpoury poddaných. Zachována hranolová věž s renesančními klenbami a část hradby. Dnes skryta v hospodářském dvoře.

Zaniklá tvrz ze 14. století Beneše z Chotěmic, zmiňovaná i v dějinách Lovětína r. 1432, zanikla koncem 16. stol. a zůstal jen hospodářský dvůr. Jan Sádlo z Kladrubec prodal počátkem 16. stol tvrz, dvůr a ves Kateřině, kněžně Saské.

Tvrz pravděpodobně postavena po roce 1315 a zanikla po roce 1444, kdy byly Choťovice připojeny k Hradišťku. V roce 1910 byl areál tvrziště prokopán a byly nalezeny zlomky středověké keramiky. Dnes pahorek v nepřístupné zahradě domu čp. 15.

Přízemí věže a hradba gotické tvrze rytířů z Chotýšan ze 14. století. Snad Chobotskými z Ostředka po r. 1530 přestavěna renesančně. Od 18. století využívána k provozním účelům, později jako pivovar a lihovar. Dnes v havarijním stavu.

Tvrz ze 14. století, poprvé zmiňována roku 1356 jako majetek Nedvěda a jeho syna Drslava. V 15. století majetek Švamberků. Později byla přestavěna na hospodu.