Výsledky hledání míst

Hradiště na úzkém ostrohu nad řekou Střelou bylo osídleno již v pravěku, což dokazují zlomky keramiky z mladší době kamenné, chamské kultury a z pozdní doby halštatské. Dodnes jsou na kopci patrné zbytky valů a výhledy na řeku.

Na místě opevněného slovanského hradiště stojí dnes Archeopark, jeho přesná replika. Podle archeologického výzkumu bylo místo osídleno již v období starší doby železné a poté zde stálo v od pol. 8. stol. do přelomu 11. a 12. stol. opevněné hradiště. Archeopark vybudován v letech 2005-2012.

Hradiště podle arch. nálezů z pozdní doby halštatské na podlouhlém kopci severně od vsi Podštěly o rozloze cca 3 hektary. Dochovány nevýrazné zbytky hlinitokamenného valu a základ kruhového objektu z nasucho kladeného zdiva neznámého stáří a účelu (může jít o zbytky novodobé vyhlídkové věže).

Velkomoravské hradiště z 9 stol. Patrně zde sídlil člen vládnoucího rodu Mojmírovců. Na ploše hradiska je velmožský dvorec s kostelem, pohřebiště a různé budovy. Hradiště se dělí na centrum (27 ha), jižní a severní předhradí. Výzkum započal r. 1959 prof. F. Kalousek. V jižní části empírový zámeček.

Na vyvýšenině zvané Viničky nad vsí Poplze stávalo opevněné sídliště z mladší doby bronzové., tj. z doby zhruba 1300 až 950 let před Kristem. Zatím zde byl proveden pouze záchranný průzkum a povrchové sběry. 7ha hradiště mělo mělo cca 3ha akropoli chráněnou 14 m širokým a 2,2 m hlubokým příkopem.

Opevněné sídliště lidu púchovské kultury z přelomu letopočtu na vrcholu Strážnice. Archeologické nálezy zařaditelné mezi období hallstatské a laténské. Osídleno až do 1. stol. n. l., kdy bylo hradiště násilně dobyto a zničeno požárem. Archeologický výzkum v letech 1962 a 1987.

Opevněné hradiště o rozloze asi 6 hektarů bylo osídleno zřejmě v průběhu doby bronzové. První nálezy získány při těžbě písku. V 60. a 70. letech 20. stol. proběhl archeologický průzkum. V letech 2000-2002 byly při letecké prospekci zjištěny příznaky dvou zaniklých obloukových příkopů.

Slovanské hradiště z 9.a 10.stol. považované za hledaný Pravý Hradec, komunikační spojnici mezi Levým Hradcem a Pražským hradem. Od Vltavy na něj vede cesta zvaná Čertovka, místy tesaná do skály, pocházející ze stejné doby jako hradiště samo.

Z terénních náznaků a povrchového sběru předpokládané raně středověké dvoudílné hradiště (6,2 ha) s trojúhelnou akropolí (1,1 ha). Dle nálezů bylo místo osídleno již v pravěku, hradiště pochází z 10.–12. století. Pozůstatky možného opevnění poničila orba i stavba kostela sv. Matouše ve 13. století.

Raně středověké (konec 8., 9. stol.) dvoudílné hradiště o rozloze 7,5ha. Zachován jižní val (2,5m) centrálního hradiště s mohutnou roklí. Dnes zemědělsky využívané prostranství.

Pozůstatky obranného hradiště bez trvalého osídlení pravděpodobně z halštatské doby (800-400 př. n. l. - název podle obce a archeologického naleziště Hallstatt v rakouské Solné komoře) s náznaky rozsáhlých valů. Místo bylo obýváno v pravěku, raném a vrcholném středověku.

Hradiště na vrcholu Horka, na západním konci obce Prštice, objevené v roce 1987.

Hradiště nad údolím Romže z mladší doby kamenné, kultury moravské malované keramiky s rozlohou 2 ha. Hradiště je částečně zastavěné a archeologicky ne příliš prozkoumané. Pravděpodobně ani nebylo výrazně opevněno.

Hradisko u Mušova je velmi významná archeologická lokalita. V r. 1927 ji v průběhu vykopávek navštívil T. G. Masaryk. V 2. polovině 2. století zde stála důležitá římská vojenská pevnost o rozloze 30-35 ha s lázněmi a rozsáhlou nemocnicí, chráněná dvojitým příkopem a hradbou s věžemi.