Výsledky hledání míst

Rozsáhlá, zakonzervovaná hradní zřícenina na dominantní skále na soutoku Dunaje a Moravy. Odkryty jsou i pozůstatky předchozí zástavby jako např. staveb římské vojenské stanice nebo slovanského hradiště. Hrad zaujme i výhledy do okolí.

Pozůstatky loveckého zámečku postaveného roku 1819 Kryštofem Vidršpergárem z Vidršperka na místě bývalého dvora. Od roku 1852 v majetku Coudenhoveů. Po roce 1945 jej využívala pohraniční stráž, postupně chátrá, dnes se z něj zachovaly jen obvodové zdi.

Hrad ze zač. 14. stol, od r. 1316 královský. V r. 1364 přestavěn Ludvíkem I. Velikým do podoby italského kastelu. V období 1382-1526 věnný hrad. Od r. 1526 v rukou šlechty. V období 1596-1605 v tureckém držení. Dnes státní hrad, v r. 2013 částečně zrekonstruován a dostavěn.

Hrad postaven de Vauxy v první polovině 13. stol. Na přelomu 13. a 14. stol. dvakrát dobyt Angličany. Roku 1313 pobořen. Obnoven Haliburtony v 2. pol. 14. stol. V 16. stol. majetek Ruthvenů. Dobyt parlamentním vojskem roku 1650. Od té doby pustý.

Zřícenina mohutného gotického hradu založeného Rožmberky v roce 1349 (ojediněle dochováno panovníkovo svolení ke stavbě). Hrad měl funkci vojenskou a správní. V 16. stol. hrad opuštěn a brzy propadl úplné zkáze.

Zřícenina hradu, postav. zřejmě koncem 13. stol. rodem z Lučence. R. 1467 zkonfiskován králem, měl několik majitelů, od r. 1535 Zikmunda Balassy. Po r. 1559 opevněn, přesto r. 1575 dobyt Turky a obsazen do r. 1593, kdy byl dobyt zpět. R. 1679 pro loupeživé chování Imricha Balassy dobyt a vypálen.

Zříceniny královského hradu. Postaven koncem 13. st., po staletí v zástavě významných rodů. Obléhán Švédy (1655) a Uhry (1657). Zpustošen Švédy (asi 1702), od té doby chátral. V 19. st. rozebírán, ve 20. st. provedena nepříliš šťastná rekonstrukce.

Zřícenina hradu Dobra románského původu z 12. století leží v Dolním Rakousku nad severním břehem stejnojmenné vodní nádrže na řece Kamp. Hrad zpustl v 18. století. Zřícenina je volně přístupná po červené značce ze vsi Reichhalms, která je místní částí městyse Pölla. U hradu je na břehu kemp.

Dobronivský hrad vznikl pravděpodobně v 2. pol. 13. stol. První zmínka o něm pochází z let 1305-1306. Roku 1321 připadl královské komoře. V l. 1614-1805 byl v majetku Eszterházyů. Po r. 1805, kdy hrad opět získala královská komora, brzy zpustl a stal se zdrojem stavebního materiálu.

Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1316, kdy zde byl kastelánem župana Mikuláše jistý Štěpán. Hrad byl v l. 1316-21 Matúše Čáka Trenčanského, poté v majetku krále. R. 1394 darován Ctiborovi ze Stibořic, v l. 1436-1567 Országhů - rozšířen, opevněn. R. 1703 poškozen povstalci (opraven). Vyhořel r. 1762.

Hrad zbudován na přelomu 13. a 14. století. V průběhu 14. století opuštěn. Zbytky kdysi mohutného hradu dnes hustě porostlé náletovou zelení.

Zřícenina hradu z počátku 14. století. V 16. století goticky přestavěn. Po zrušení řádu jezuitů, kteří jej používali jako letní rezidenci, byl ponechán svému osudu a změnil se ve zříceninu.

První doklad o existenci mlýna je v I. vojenském mapování– josefském z let 1764–1768. V r. 1930 byl majitelem mlýna Augustin Schiffner. Mlýn zanikl někdy v 1. polovině 20. stol. Dodnes se dochovaly zbytky obvodového zdiva z kamenných kvádrů, prostor lednice vytesaný v pískovcové skále a náhon.

Döllersheim je vesnice v Dolním Rakousku vysídlená r. 1938 při zřizování vojenského cvičiště pro Wehrmacht. Nyní leží na jižním okraji rakouského vojenského prostoru Allentsteig a od r. 1981 jsou její zříceniny částečně zpřístupněny veřejnosti.

Skromné zbytky hradu postaveného kolem roku 1313 Rackem, synem Sezemy z Krašovic. Před r.1434 koupili Bělou Burian a Jan z Gutštejna kteří na hradě nesídlili. Po roce 1785 hrad rozebrán na stavbu vesnických usedlostí.