Výsledky hledání míst

Vojenské pohřebiště vybudované v prostoru vojenského cvičiště koncem roku 1914 pro zemřelé rakousko-uherské vojáky a srbské a ruské zajatce. Za II. svět. války zde byli pochováni němečtí i sovětští vojáci. Do roku 2004 ve správě armády, dnes města.

U města Česká Skalice leží vojenský hřbitov, kde je pohřbena většina padlých vojáků z bitvy, která se konala dne 28. 6. 1866 v průběhu tzv. sedmitýdenní prusko-rakouské války.

Romantický vojenský hřbitov založil r. 1867 kníže Vilém Schaumburg-Lippe, jehož rodu Náchod patřil v letech 1842-1945. Byli tu pohřbeni vojáci zemřelí v zámeckém lazaretu po rakousko-pruské bitvě r. 1866. Samostatná část hřbitova slouží zároveň jako knížecí hrobka rodu Schaumburg-Lippe.

Vojenský hřbitov č. 11 ve Wole Cieklińské byl postaven v roce 1916 oddělením vojenských hrobů C.a K. vojenského velitelství v Krakově. Projektoval ho architekt Dušan Jurkovič. Jsou zde hroby 22 rakouských vojáků (mimo jiné ze 7. pěšího pluku z Plzně, Berouna a Pisku), 46 německých vojáků a 46 Rusů.

Jediný čistě židovský vojenský hřbitov na území západní Haliče. Hřbitov má rozlohu 130 m2 a je na něm v individuálních hrobech pohřbeno 11 vojáků Rakousko-Uherska a 1 ruský voják, kteří pravděpodobně padli během bojů v prosinci 1914. Hřbitov projektoval Robert Motka (údajně architekt z Přerova).

Vojenský hřbitov pro Josefov byl založen současně s pevností v letech 1780-1787, avšak v souladu s hygienickým nařízením Josefa II. mimo její obytné území. Leží proto jihozápadně od pevnosti u obce Rasošky. Vzhledem k množství hodnotných historických náhrobků je památkově chráněn.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze. Majitelé se často střídali, a proto není znám rok kdy se tak stalo. Další přestavbou r. 1872 získal druhé patro a poté byl přestavěn ještě po r. 1886. Roku 1945 byl zámek zabaven a dnes je v něm domov důchodců.

Zámek vzniklý přestavěním tvrze v 19. století. V roce 1413 se zmiňuje Petr z Ojnic. V roce 1520 byla tvrz vypálena a následně obnovena. Kromě arkád v západním křídle bez výrazných architektonických detailů. V JZ části zámku místnost z původní tvrze.

Dálniční most přes údolí Želivky u Píště, stavěn od r.1939, stavba přerušena v roce 1942 a obnovena po osvobození. V roce 1951 byl stavba opět přerušena. Dostavěn pod novým dálničním mostem v 70. letech 20. stol.

Rozhledna (16,35 m, 590 m n. m.) byla postavena v l. 2008-10 na návrší ,,Na hrbovatkách,, obcí Vojtěchov. Projekt vypracoval Milan Chvojka. Stavba s vysokým betonovým podkladem, obloženým žulovým kamenem, na kterém stojí ocelová konstrukce se 2 dřevěnými zastřešenými vyhlídkovými patry.

Původně barokní zámek založil před r. 1660 Jindřich Šlik. Kolem r. 1820 byl empírově upraven. V někdejší zámecké zahradě se zachovala zajímavá sala terrena a sýpky. Po r. 1989 byl zámek vrácen rodině Schliků.

Na místě starší tvrze byl r.1780 postaven pozdně barokní zámek. Průčelí je podélně rustikované s pravoúhlými okny. Uprostřed přízemí je portál s karyatidami dvou obrů nesoucích balkon.

Renesanční tvrz na návrší severozápadně od volfartického kostela. Snad na místě staršího sídla postavena kolem roku 1540. Panským sídlem do roku 1663, po roce 1945 zchátrala. Obnova soukromým majitelem po roce 1990.

Původně renesanční tvrz, upravená barokně na zámek a dále v závěru 19. století (největší vrchol rozkvětu panství za manželů Chotkových, přestavba zámku a stavba kaple). Zámek s rozlehlým hospodářským dvorem a parkem, dochován v barokní úpravě. Vrácen původním majitelům a slouží charitě.

Tvrz byla postavena v 1. pol. 14. stol. jako purkrabské sídlo na místě starší stavby. R. 1420 dobyta husity, od r. 1436 byla v zástavě Přibíka z Klenové. Od r. 1450 v majetku Jošta z Rožmberka. V 15. stol. stavebně rozšířena. Poč. 17. stol. sloužila jako sýpka. R. 1912 pobořena. Dnes je zde muzeum.