Výsledky hledání míst

Kamenná věž ze 13.–14. stol. je jediným pozůstatkem Choceňské brány, která byla součástí městského opevnění a jednou ze tří městských bran. Opakovaně poničena požáry, vždy však opravena. R. 1808 zbořena přední brána, po velkém požáru r. 1844 zbořen průjezd brány a malá věž; opravena jen velká věž.

Renesanční tvrz nechali po roce 1594 vybudovat Budkovští z Budkova. Za Ditrichštejnů byla tvrz kolem roku 1680 upravena na sýpku. Patrny zbytky renesančního sgrafitového kvádrování. Obestavěna přístavky a nepřístupná.

Výstavba 26 m vysoké ocelové rozhledny na vrchu Chocholík byla provedena koncem roku 2010 a od 1. května 2011 je oficiálně zpřístupněna veřejnosti.

Původně tvrz ze 14.století, přestavěná renesančně, později nahrazená barokním loveckým zámkem. Po požáru v r. 1773 měla zámek nahradit velká pozdně barokní novostavba, avšak zůstala nedokončena (vystavěny pouze 2/3 stavby). Nedostavený zámek pak adaptován na cukrovar. Soukromý majetek.

Budova starého zámku, díky jeho nekulturní přestavbě po 2. světové válce na socialistické kulturní zařízení, dnes již nijak zámek nepřipomíná a proto za budovu zámku byly pokládány často jiné budovy na území Chodové Plané.

Nový zámek postaven poč. 20. stol. za hraběte Hanse Ernsta von Berchem–Haimhausena podle projektu vídeňského architekta R. Feldscharka. Po válce byl sídlem vojenské roty a stejně jako park vojenským prostorem. Od roku 1990 v majetku Chodové Plané.

Zámek zbudovaný po r. 1676 za správy benediktinů z kruhové vodní tvrze z konce 13. stol. Dnešní klasicistní vzhled z poč. 19. stol. Správa státního statku vedla k devastaci, napravené v letech 1988-1994 důkladnou rekonstrukcí.

Původně gotický hrad byl postaven v 60. l. 13. stol. Přemyslem Otakarem II. Po požáru r. 1592 ponechán chátrání. V l. 1726-27 přestavěn na solnici. Později sídlem městského úřadu, školy, knihovny a od r. 1931 muzea, které postupně zabralo celou budovu. Rekonstrukce v l. 1992-1998.

Gotický kastelánský hrad z poč. 14. století přestavěný v pol. 16. století na renesanční zámek, postupně zničen a rozebrán. Dnes sídlo muzea – zachován renesanční portál, základy samostatně stojícího válcového bergfritu (charakteristický pro Slezsko).

Větrný mlýn německého typu byl původně postaven r. 1833 v obci Sádek. Později byl převezen. Do 2. sv. války mlel mouku, do r. 1954 šrotoval. V 60. l. vznikla expozice sekernického a hospodářského nářadí. Větrné kolo s rozpětím 16 m je největší u nás.

První renesanční zámek vystavěli Gerštorfové v 16.st. Dnešní barokní zámek Thunové postavili mezi lety 1683-1695. V jižním křídle zámku vestavěna kaple sv. Romedia. Osmiboká stavba, uvnitř dělená pilastry s kanelurami zakončena obdélníkovou lucernou.

V zámek byla přestavěna starší tvrz z 15. stol. – patrně v průběhu 17. stol., kdy došlo k barokním úpravám. V 19. stol. jej upravil na empírový zámek Jan Křtitel Forgáč, v r. 1882 byla budova přestavěna v klášter sester sv. Kříže, jimž slouží dodnes.

Zámek ze 17. stol., do jehož stavby byla pojata i původní gotická tvrz. V 18. stol. barokně přestavěn Vilémem. L. Kinským. Severní křídlo pochází z novorenesanční přestavby, provedené Dobrzenskými v l. 1865-70. R. 1948 zestátněn, po r. 1989 navrácen zpět původním majitelům.

Vesnická památková zóna Chotěborky, zahrnující náves a její blízké okolí, byla vyhlášena 24.6.2004. Samostatně chráněnými památkami zóny jsou (od r. 1958) kostel Nanebevzetí Panny Marie (s gotickou dřevěnou zvonicí), barokní sloup sv. Jana Nepomuckého a venkovská usedlost – rodný dům F. X. Duška.

Zámek vznikl v 2. pol. 16. st. na místě hospodářské usedlosti ze 13. st. Pozůstatkem původního dvora je raně středověká stavba zámecké hlásky s pozdějšími úpravami. Prvním držitelem byl kníže Václav Rucký z Rudz. Dnes je majetkem zemědělské školy.