dochovaná část hradu od východu
© Pavel Zany Komárek 7.5. 2007
Podle archeologického výzkumu z 90. let 20. století, který provedli J. Romanow a R. Piwka, vyplývá, že prvotní kamenný hrad byl postaven kolem roku 1300 vně samotného města – oddělen mlýnským náhonem. Opevnění mělo trojúhelníkový tvar, nejdelší (jižní) strana byla dvakrát zalomena, při ní stály také hlavní obytné budovy hradu – ve východním i západním nároží. V severním zaobleném rohu stávala branská věž vysunutá před hradby. V západní části nároží stál volně za hradbou mohutný válcový bergfrit – dnes jsou k vidění jeho odkryté základy. V polovině 15. století se dispozice rozšířila na východ, když byla ubourána část hradby, prodloužen východní palác a v rohu nového opevnění vyrostla válcová věž či bašta (o průměru 15,5 metru) vysunutá většinou své hmoty z hradby. V polovině 16. století proběhla přestavba na renesanční zámek – z této přestavby se zachovala dvě patrová křídla kameno-cihlového paláce. Na jednom z nich je portál… číst dále
Jako trhová osada a kastelánie je Chojnów připomínán už v roce 1288. Podle nejnovějších archeologických výzkumů tu v počátku 14. století vyrostl kamenný hrad, zmiňovaný v roce 1329 a přestavěný v polovině 15. století. V roce 1503 hrad vyhořel a v roce 1510 se zřítila jedna z válcových věží. Ke konci 50. let 16. století jej nechal legnický kníže Frederyk III. přestavět na renesanční zámek, úpravy dokončoval jeho syn Henryk IX. Během třicetileté války byl zámek poškozen, v roce 1661 opět vyhořel, znova pak také v roce 1761. Po posledním požáru začala postupná demolice budov na stavební materiál, zbylé prostory byly využity jako úřadovny či škola. Díky několika úpravám se ztratila většina slohových prvků. Od roku 1933 je ve zbytku zámku muzeum. V letech 1990–1994 zde proběhl rozsáhlý archeologický průzkum.
|
Přihlášení |
