Výsledky hledání míst

Obytný objekt hospodářského dvora, obklopený parkem. Pravděpodobně pochází z 19. století, je postaven ve formě jednokřídlého zámečku.

Zámek vystavěn koncem r. 1750. Pozdně barokní obdélná jednopatrová stavba. V průčelí plochý jednoosý rizalit ukončený trojúhelníkovým štítem. Při nárožích vertikální pásy rustiky. Okna obdélná v zalamovaném rámci. Budova krytá polovalbovou střechou.

Kolem r. 1660 Jan Zbyněk Zajíc z Házmburku přestavěl středověkou tvrz na renesanční zámek. V r. 1748 majitelé hrabata Kinští ze Zlonic zámek opravili. Na konci 19. stol. přebudovali Tomanové zámek v novou jednopatrovou obytnou budovu.

Panský dům, který po požáru starého zámku r. 1751 dočasně posloužil Vidršpergárům jako sídlo. V r. 1826 přestavěn stavitelem Süssem z Přimdy na dvouposchoďový zámek. V r. 1887 vyhořel, na jeho místě vystavěn dům č. p. 1.

Zámek na místě knížecího hradiště doloženého r. 1124, od r. 1541 tvrz přestavěná po r. 1692 na zámek mnohokrát přestavovaný po požárech. Po znárodnění r. 1946 internát a škola, od r. 2002 sídlo Muzea českého amatérského divadla.

Původně tvrz přestavena na renesanční zámeček. V 1. čtvrtině 18. stol. jej Ostašovští upravili barokně. V l. 1836–1921 zámek vlastnili Sinové, kteří zde umístili sbírky obrazů, knih a hudebních nástrojů. R. 1921 zámek odkoupil stát, který jej upravil na sociální ústav. Dnes ústav provozovaný ČCE.

Jednopatrový jednokřídlý barokní zámek z konce 17. století, postavený na místě patrně pozdně gotické tvrze. Po roce 1989 vrácen v restituci původním majitelům. R. 2006 obec zámek odkoupila a postupně probíhá její rekonstrukce.

Původní barokní zámek z první pol. 18. stol., majitel neznámý. V r. 1901 přestavěn rytířem Gastonem Malmannem ze Skřivan do novorenesanční podoby. Od r. 1913 majitel prof. dr. Václav Piťha. Po r. 1945 ve státním vlastnictví.

Zchátralý zámek. Postaven po r.1568 Adamem Přibíkem z Otaslavic. R.1692 přestavěn barokně, v l.1820–30 přestavěn, budova pokryta nízkou valbovou střechou. V poslední době byly na zámku zahájeny nejnutnější opravy.

František Josef ze Starhembergu r.1734 postavil na náměstí zámek. Patrová budova obdélníkového půdorysu, souměrná podle hlavního vstupu, bez architektonických ozdob.

Renesanční zámek vznikl přestavbou hradu za Smiřických v 2. pol. 16. stol. Siluetě zámku dominuje válcová věž s ochozem, fasády jsou zdobené sgrafity. Další pozdně renesanční úpravy provedl Octavio Piccolomini, který získal zámek jako pobělohorský konfiskát. Zámek je postupně rekonstruován.

Antonín Ferdinand Feuerstein r.1781 přestavěl původní tvrz na barokní zámek. Vratislavové z Mitrovic po r.1863 provedli vnitřní úpravy. Zámek je jednopatrový trojkřídlý, hlavní část protáhlá, boční křídla krátká. Po r.1989 vrácen do soukromých rukou.

Tvrz ze 14.stol., založená Svatoborem a Markvartem z Nahošic. V 18.stol. přestavěna na barokní zámek a za Petra a Jakuba Prušáků v 19. stol. zámek přestavěn v pseudorenesančním stylu. Později Müllerové z Hömsteinu přistavěli věž a schodiště do parku.

Dnešní fara byla postavena před r. 1714 ve stavebním slohu vrcholného baroka. Současně s dalšími hospodářskými budovami sloužila původně jako letní sídlo premonstrátů olomouckého kláštera Hradisko. R. 1784 byl klášter zrušen. R. 1786 zde byla zřízena fara.

Barokní zámek byl postaven na místě starší tvrze ve druhé pol. 17. stol. Posledními majiteli byl rod Schwarzenbergů, kterým byl zámek zkonfiskován. Stát zde zřídil domov důchodců a od roku 1986 ústav sociální péče pro mentálně postižené dívky.