Výsledky hledání míst

Královský hrad vznikl asi ve 14. století, na jehož konci byl radikálně přestavěn. Mnohokrát poničen a následně upraven renesančně a barokně. Zkáza hradu přišla v r. 1945, kdy vyhořel. V r. 2009 zříceninu koupil soukromý majitel. V r. 2013 byla dokončena rekonstrukce hradu a přestavba na hotel.

Hrad vznikl asi v polovině 13. století. Sloužil k ochraně jižní části opavského knížectví. Roku 1648 ho nechal slezský zemský velitel Gonzaga vyhodit do povětří. Hrad byl ponechán svému osudu, zpustl a změnil se ve zříceninu.

Zaniklý hrad založil patrně Půta I. z Vildenberka r. 1318 jako své sídlo. Potomky bylo panství s hradem prodáno r. 1371 markraběti Janovi. V l. 1385–1406 markrabětem Joštem panství rozprodáno po částech a hrad brzy zpustl.

Téměř zaniklý hrad. Zal. koncem 13. stol., maj. Hrabiše z Paběnic. V drž. jeho rodu do konce 14. stol. Poč. husit. válek obsazen Janem Hertvíkem z Rušínova. R. 1436 připojen Janem z Dubé a Třebechovic k Žlebům. R. 1499 pustý. Pošk. stavbou přehrady.

Hrad zřejmě vznikl jako správní středisko budišovského panství. V roce 1316 ho do vlastnictví dostali Dětřich a Jindřich z Fulštejna. Zanikl pravděpodobně koncem 14. stol. za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem.

Vznik hradu archeologicky doložen ve 13. stol., patrně souvisel s ochranou těžby železné rudy. Zanikl ve 14. stol. následkem požáru. Snad v souvislosti s vojenskou akcí Karla IV proti zdejším rožmberským državám r. 1352.

Reliéf hrádku, jehož historie a tím i původní název nejsou zcela známy. Hrádek mohl být součástí zaniklé osady, jež ležela v údolí potoka pod hrádkem na severu nebo součástí dnešních Nových Dvorů. Dnes jsou nepatrné terénní pozůstatky značně narušeny lesními pracemi.

Hrad stával na ostrohu nad obcí patrně od počátku 14. stol., postaven byl pány z Vinařic či Václavem z Dubé. Zpustl po připojení k divickému statku Děpoltem z Lobkovic na Bílině v 1. pol. 16. stol. Zachovány nepatrné terénní stopy.

Hrad založen v 2. pol. 13. stol. rodem Nagymihaly k ochraně křižovatky obchodních cest. Poprvé zmiňován v roce 1336. Od 14. stol. v rukou Sztarayovců. Poškozen královským vojskem v letech 1466 a 1594. Vždy opraven. Po roce 1715 na příkaz císaře zbořen.

Zřícenina hradu. Zakladatelem byl pravděpodobně Přemysl Otakar II., stavba nedokončena. V majetku koruny do r. 1283, poté se stává majitelem Jan z Michalovic, počátkem 14. stol. páni z Újezda, po r. 1317 Bavor II. ze Strakonic, r. 1344 Rožmberkové. Pobořen (prevence proti zneužití).

Jeden z nejstarších hradů hradeckých Vítkovců z první poloviny 13. století. Poprvé zmiňován roku 1267 při věnování řádu německých rytířů, v 1. polovině 15. století již pustý. Valem a příkopem chráněné trojúhelné jádro se zbytky hradby a paláce obsahující tzv. klasové zdivo.

Zřícenina hradu, založeného poč. 14. stol. Vítkovci, patrně pány z Rožmberka. R. 1427 Oldřich z Rožmberka prodal hrad Reinprechtovi z Walsee. R. 1464 v majetku Jana z Rožmberka. V klidnějších dobách ztratil na významu a zchátral. Od r. 1998 v péči OS Vítkův hrádek - opraven a od r. 2005 přístupný.

Nepotvrzené místo středověkého hrádku na velmi příhodném výběžku nad severním okraji obce, nesoucí jasné terénní úpravy, naznačující, že zde patrně stálo sídlo příslušející ke vsi Vítovice

Hrad z 2. poloviny 13. století, r. 1447 odkoupen a zbořen Slezany. Znovuzrozen v r. 1972 při archeologickém výzkumu, během kterého získal označení České Pompeje. V současnosti je hrad spravován Sdružením pro Vízmburk a je přístupný veřejnosti.

Hrad byl založen r. 1300 Václavem II. Sloužil jako centrální královská mincovna. Základem byly mincovní kovárny a ražební síň. Na přelomu 14.-15.st. byl za Václava IV. přestavěn na dvoupatrový palác s věží a kaplí. V 19. st. byl neogoticky upraven.