Výsledky hledání míst

Mohutné zříceniny hradu založeného Vilémem ze Šumburka ve 30. let. 14. stol. (první zmínka z r. 1435), a přestavěného Fictumy na počátku 16. stol. Opuštěn po požáru po r. 1550. Dochovány zbytky mohutné obytné věže, hradby s baštami a zajímavá brána.

Vodní hrádek asi z konce 13.stol., r. 1353 v držení Alberta a Jindřicha z Cruze, v 15. stol. v držení rodu Bavorů z Holovous. R. 1689 uveden v neutěšeném stavu, přesto ještě sloužil jako kněžské vězení. Zanikl beze stop, na jeho místě postavena osada Lomy.

Po hrádku jsou znatelné pouze reliéfní pozůstatky. Na severní straně vystupuje úsek valu a na jižní straně je zachovaný příkop. Poprvé byl zmíněn r. 1260. R. 1340 jej prodává Jan mladší ze Švábenic Janu Volkovi. Po r. 1392 sídlo zaniklo.

Hrad Krasíkov založen kolem 13. stol. Prvním držitelem Jiří ze Skviřína, purkrabí z Přimdy. R. 1644 hrad zcela vyhořel a r. 1647 byl obsazen švédským generálem Wrangelem. Po vymření rodu Švamberků přešel jako dědictví na Kryštofa z Heissensteinu.

Napodobeninu malého hrádku zvaného Švecburg na návrší u Kváskovic vybudoval místní nadšenec Jan Švec s několika přáteli v roce 2007. Od stavby se otevírá krásný výhled do okolí.

Terénní náznaky strážního hrádku považovaného za jeden z opěrných bodů obranné soustavy knížete Břetislava I. proti Polsku. Zničen požárem. Lokalitu na výrazném skalním ostrohu částečně poškodila výstavba dřevěné rozhledny.

Pozdně gotický vodní hrad Půty Švihlovského z Rýzmberka, budovaný zřejmě podle plánů Benedikta Rejta. Po třicetileté válce již neobýván, změněn na sýpku, v 19. stol. opuštěn. Po r. 1950 postupně opravován.

Hrad byl poprvé zmíněn r. 1360. Majitelem byl Sulek z Erpužic a jeho potomci. Dochováno je minimum zpráv. R. 1520 je uveden jako pustý. Jádro bylo odděleno od planiny příkopem s valem. Zbyly pouze vypálené podlahy z předhradí a nepatrné zbytky zdí.

K prvnímu středověkému opevnění vrcholu kopce došlo zřejmě na přelomu 11. a 12. stol. Patrně Vaněk z Boskovic po r. 1446 na získané zástavě vystavěl hrádek. Hrad zanikl za vojenského tažení uherských oddílů v letech 1469–1470.

Původně královský hrad Přemysla Otakara II., rozšířen v 15. stol., stavebně praven renesančně a po požáru r. 1842 empírově.

Zříceniny skalního hradu ze 14. stol., založeného zřejmě pány ze Svojkova. V pol. 16. stol. za Elsniců opuštěn, v období romantismu upraven jako letohrádek při zámku. Dochoval se skalní suk se světničkami, průchodem a schody a zbytky zdiva paláce.

V písemných pramenech se hrad s jistotou objevuje jen r. 1548, kdy byl ovšem už pustý. Určitou nadějnou zmínku o době jeho života představuje predikát Zbyňka ze Svrčova na listině z r.1336. K vidění je nevýrazná zřícenina gotického hradu.

Původní malý gotický hrad oválného tvaru postavený v první čtvrtině 14. století svídnicko-javorským knížetem Bernardem jako strážní hrad na důležité hraniční stezce. V 16. stol. přestaven na zámek, další velké úpravy proběhly v 18. století.

Částečně zrekonstruovaný hrad v centru stejnojmenného města. Založen kolem roku 1200 dublinským arcibiskupem Janem Comynem. V roce 1583 částečně opraven. V církevním držení až do 19. stol. Dnes v majetku státu.

Zřícenina fortifikace na okraji městečka Rabštejna nad Střelou, na hřebeni proti areálu rabštejnského hradu. Některými autory pokládána za samostatné sídlo, jinými za předsunuté opevnění hradu Rabštejna.