Výsledky hledání míst

Původně gotický hrad z poloviny 13.století, založený Přemyslem Otakarem II. V 16. století přestaven do dnešní podoby zachovalého renesančního zámku. v součastnosti slouží jako Muzeum keramiky.

Brána je součástí táborského opevnění ze 30. let 15. st. Jde o obdélnou dvoupatrovou budovu s valbovou střechou. Do průjezdu vedl padací most, v patře jsou střílny pro menší palné zbraně. Dnes je zde expozice Život a práce ve středověké společnosti.

Raně got. hrad z přel.12. a 13. stol. Za Mat. Čáka výrazně opevněn. Po r. 1388 za Stiborských hrad přeměněn v přepychové sídlo. Renesančně upraven Bánffyovci. V r. 1729 vyhořel a nebyl obnoven. Ve 3. čtvrt. 20. stol. proběhla rozsáhlá konzervace.

Kúria (skromnější sídlo šlechty {zámek}) Ambrovec postavená v 1. pol. 17. stol. je kulturní památkou. Posledním majitelem byl Zoltán Ambro. V r. 1988 bylo v objektu otevřeno muzeum Beckova pod správou Trenčianskeho muzea.

Původně gotický hrad ze 14.stol. V 1. polovině 16.století byl hrad přestavěn a rozšířen do dnešní podoby. Za třicetileté války několikrát pleněn a označen jako pustý. V roce 1753 k hradu přistavěn barokní zámek.

Botanická zahrada založena v letech 1918-1935 šlechtickými majiteli bečovského panství, po 2. světové válce zničena. Od r. 2005 postupně obnovována dobrovolníky na ploše 9 ha. Jediná u nás financována pouze neziskovou organizací, od r. 2014 člen Unie botanických zahrad ČR.

Zachovalý, z větší části nepřístupný zámek. Gotická tvrz z poč. 14. století, do r. 1589 zástavním statkem. Berky z Dubé přestavěna na renesanční zámek. Za Valdštejnů barokní úpravy, poté krátce manufaktura, škola a od 20. stol. byty a městské muzeum.

Zámecký komplex, skládající se z Horního a Dolního Belvederu, oranžérie, stájí a zahrad, byl postaven v letech 1712-1723 podle návrhu architekta Johanna Lukase von Hildebrandta a zahradního architekta Dominique Girarda pro prince Evžena Savojského. Od počátku 20. století slouží jako muzeum umění.

Dolní zámek sestává ze tří v zásadě samostatných objektů: Janova (Antonínova) paláce z l. 1540–4, Wolfova paláce z l. 1570–6 a z budovy, postavené hraběnkou Černínovou r. 1878. První dva jsou ukázkou vývoje saské renesance, třetí ji věrně napodobuje.

Nejstarší panské sídlo ve městě vzniklo zřejmě v posl. čtvrtině 15. stol. jako náhrada za opuštěný hrad Ostrý. Po roce 1522 prošlo přestavbou, při níž získalo v podstatě dnešní podobu. Další úpravy v 16. století. Dnes přístupné spolu s dolním zámkem.

Kdy byl Berat založen, není známo. Ve 2. stol. před n. l. pevnost zničili Římané. V 5. a 6. stol. přestavěna. Největší přestavbou prošlo opevnění ve 13. stol. za vládce Michaela I. Komnena. Hrad spolu s opevněným starým městem, jehož je součástí, je zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Hrad byl založen zřejmě před r. 1100 králem Olafem Kyrre. Do r. 1299 byl sídlem norských králů, poté vojenskou a administrativní pevností. Zachován Hakonův velký sál (cca 1260), donjon (cca 1270), v 16. století renesančně upraven hrad i opevnění. R. 1944 hrad poškodil výbuch lodi, opraven.

Barokní dvůr s výstavnou obytnou budovou si v letech 1736–1738 nechal na raně barokních základech vystavět úředník hraběte Šporka F. A. Berger. Objekt zdobí sochy chrudimského sochaře J. Procházky z doby kolem r. 1740. Dnes sídlo městského muzea.

Berlova vápenka v Závratci u Třemošnice představuje jedinečně zachovanou památku na počátky průmyslové výroby vápna pod Železnými horami. Fungovala v letech 1880 - 1960, od roku 2010 expozice dějin vápenictví.

Původně barokní viniční usedlost z konce 17. století, ve 2. pol. 18. stol. klasicistně přestavěna. Proslavil ji pobyt W. A. Mozarta r. 1787, kdy byl hostem manželů Duškových. Od roku 1956 slouží jako památník, dnes součást Národního muzea.