Výsledky hledání míst

Zřiceniny hradu založeného Bernartem z Cimburka v 1. polovině 14. stol. Opuštěn kolem roku 1705, i když jej po nějakou dobu ještě obýval myslivec. Hradní materiál se použil ke stavbě nových hospodářských budov. Z paláce zbyly pouhé zdi.

Největší z bašt městského opevnění byla postavena roku 1490 na jeho nejzranitelnějším místě, u Reichenbašské brány. Svůj název získala při obraně města 1641. Od roku 1848 kasárna, od roku 1932 museum.

Ocelodřevěná rozhledna v podobě jehlanu s kamennou vstupní místností na okraji Českého ráje byla zpřístupněna veřejnosti po čtyřech letech odkladů dne 28. února 2017. Plošina ve výši 35 m poskytuje výhled na Český ráj, Ještěd, Ralsko, Bezděz i Krkonoše.

Až 214 m vysoké a 8 km dlouhé útesy kolmě spadající do vln Atlantického oceánu, na vrcholku rozhledna – tzv. O'Brienova věž z r. 1835. Jedna z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí Irska, od r. 1988 přírodní rezervace. V přilehlém tur. centru zajímavá expozice Atlantic Edge.

Koloseum bylo největší stavbou v římské říši. Stavba začala v letech 70-72 n. l. a dokončena byla v r. 80 n. l. V r. 217 jej poškodil požár a r. 1349 se po zemětřesení zhroutila vnější stěna. V r. 1749 papež Benedikt XIV. prohlásil Koloseum svatým místem.

Rozsáhlá zřícenina hradu založeného Lichtenburky v 1. polovině 14. století. Roku 1465 byl hrad dobyt vojskem krále Jiřího z Poděbrad. Po roce 1542 byl hrad znovu opraven proti hrozícímu tureckému vpádu. Od roku 1580 se již uvádí jako pustý.

Kamenná hláska jako strážná věž hradu Cornštejna byla vybudována kolem roku 1478. Po staletích chátrání byla zásluhou Jihomoravského muzea Znojmo opravena a vybavena schodištěm s vyhlídkovou plošinou. Od května 2025 je přístupná veřejnosti.

Barokní zámek vznikl přestavbou pův. gotické tvrze z 2. pol. 14. stol. Kolem r. 1550 tvrz přestavěl na renesanční zámek Mikuláš Hrzán z Harasova. Zámek několikrát vystřídal majitele a za Windischgrätzů byl v 18. stol. barokně stavebně upraven. Na poč. 19. stol. v majetku podnikatele A. Schöllera.

Zříceniny král. hradu z přelomu 13. a 14. stol. postaveného k ochraně uherské hranice a celní stanice. Přestavěn koncem 14., v 15. a na poč. 16. století. Během 16. st. opuštěn, v pol. 17. st. již pustý. Obnova v 18. století z fin. důvodů zrušena.

Honosné rodinné sídlo s novobarokními a novorenesančními prvky vzniklo r. 1910 podle plánů Josefa Bluma nákladem textilního podnikatele Ferdinanda Czeicznera. V r. 1945 zestátněno, po přestavbě v letech 2000-2001 sídlo Městské knihovny.

Mohutné zříceniny hradu mazovských knížat. Postaven po r. 1388 v místě opevnění z 11. století, po r. 1547 přestavěn renesančně, 1656 vyhozen Švédy do povětří. R. 1772 částečně opraven, brzo znovu zpustnul. Dochovány tři mohutné věže, hradba a zbytky budov.

Gotický hrad ze 14. st., od r. 1354 součást zemí Koruny české. V 16. století za Nostitzů proběhla rozsáhlá renesanční přestavba. Poslední puristické úpravy provedl poč. 20. století architekt Bodo Ebhardt na objednávku továrníka Ernsta von Gütschow.

Zříceniny královského hradu z přel. 13. a 14. st. Po r. 1348 rozšířen, přestavěn koncem 15. st. a v pol. 17. st. Dobyt 1598, 1651 (selská vzpoura), 1733-36 vyrabován kozáky. Po úderu blesku r. 1790 v troskách. Dochovány trosky paláce, bran a hradeb.

Druhou generaci panských sídel v Dačicích představuje starý zámek, postavený v letech 1572–9 nad dvorem tvrze. Od konce 16. století sloužil hospodářským potřebám panství, od roku 1939 jako sídlo městské správy.

Zámek vybudovaný stavitelem Albrechtem Krajířem z Krajku koncem 16. stol. Po dvojím požáru přestavěn v barokním a poté v klasicistním stylu.