
Podle výsledků archeologického průzkumy byl hrad na hoře zvané Baszta nad údolím Dunajce založen někdy na přelomu 13. a 14. století. První zmínka pochází z roku 1356, kdy je uváděn zdejší purkrabí Imram. Hrad byl postaven k ochraně uherské hranice a celní stanice uváděné v pramenech od roku 1327.
Na další zmínky o hradu jsou dějiny skoupé, obvykle se zde zastavili panovníci či jiní významní hodnostáři cestou do Uher – tak to roku 1372 byla královna Jadwiga, roku 1397 král Vladislav Jagello. Po celou svou dobu své existence byl Czchów korunním majetkem spravovaným královskými hejtmany. V 15. a první polovině 16. století zde hejtmani nesídlili a Czchów byl spravován z nedalekého zámku v Melsztynie. V letech 1549-60 byly hejtmany Bonerové, ve 2. polovině 16. století rod Ligezů, to již bylo hejtmanství pouze čestným titulem.
V polovině 17. století byl hrad jíž pustý, o století později se však uvažovalo o jeho obnovení, jak dokládá zápis z revize úředníků krále Stanislava Augusta Poniatowského roku 1767, to však selhalo na nedostatku financí. Roku 1772 bylo v souvislosti s dělením Polska zrušeno i czchówské hejtmanství.
Do centra pozornosti se zřícenina dostala až roku 1892, kdy ji zkoumal historik umění W. Juszczkiewicz. Roku 1928 proběhly první konzervační práce s poněkud nevhodným použitím železobetonu. Další výzkumy prováděl v letech 1966-67 A. Zaki, který odkryl základy celého hradu, a v letech 1993-99 z iniciativy Veřejného výboru renovace ruin Nasuty pod vedením A. Szpunara.
Věž má nepravidelný tvar, v dolní polovině je okrouhlá, od 3. podlaží kónická a 4. podlaží je zevně osmiboké. V počátcích hradu bylo oválné několikrát zalamované opevnění kolem věže dřevozemní konstrukce, teprve v další fázi bylo nahrazeno kamennou hradbou, v které byla na severozápadě prolomena vstupní brána. Dalším rozšířením hradu byla koncem 14. století stavba obytného paláce v severovýchodní zkosené části oválu. Palác byl lichoběžná podsklepená nejméně patrová budova o rozměrech 9,6x21 m. V přízemí byla rozdělena na dvě místnosti (7x7 a 6x8,5 m), jak vypadalo patro nevíme. Prostá kulisová brána byla v 15. století nahrazena teprve posledními výzkumy odkrytým objektem vstupní brány, do té doby byl vstup předpokládán od jihu. Brána byla téměř čtvercový snad věžovitý objekt vysunutý vně obvodové hradby, jehož volná nároží byla zesílena opěrnými pilíři. Na přelomu 15. a 16. století byla od jihu k paláci přistavěna protáhlá obdélná budova přilepená k obvodové hradbě a zasahující až téměř k věži. Volný prostor z druhé straně věže směrem k severozápadní hradbě vyplnil drobný čtverhranný hospodářský objekt.