Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu. První budovy pocházejí z 11. stol. Později se hrad neustále rozšiřoval a rostl (prvky románské a gotické architektury). Do 2. pol. 15. stol. byl hrad v držení krále, poté v majetku rodů Zápolských, Habsburků, Turzovců i Csákyovců. R. 1780 hrad vyhořel. R. 1945 převeden na stát.

Rozsáhlé zříceniny hradu složitého vývoje nad Starou Ľubovňou. Založen králem ve 2. pol. 13. stol. Od r. 1412 na 360 let majetkem Polska. Do pol. 17. století získal charakter pevnosti. Poté chátral. Od 2. pol. 20 stol. postupná konzervace a obnova.

Zřícenina ranně gotického hradu z počátku 13. stol. Největší rozkvět v 16. a počátkem 17. stol. majetkem rodu Žerotínů, z této doby renesanční přestavby a přístavby. Za třicetileté války značně zchátral.

Městský hrad zvaný Starý zámok, prvně zmiňovaný v r. 1486, vznik přestavbou opevněného kostela Nanebevzetí Panny Marie z 13. stol. Koncem 15. stol. a v 16. stol. probíhala velkolepá přestavba. Po ztrátě vojenské hodnoty byla fortifikace částečně zlikvidována. V současnosti hrad slouží jako muzeum.

Romanticky upravený gotický hrad s vestavěným renesančním zámkem. Poničen za husitských válek, za třicetileté války a požárem roku 1578. Opraven a přestavěn roku 1886 za Jana ll. z Lichtenštejna. Dnes hrad spravuje Vlastivědné muzeum v Olomouci.

Středověký hrad na čedičové skále v 1. polovině 13. století, nejdříve patřil míšeňské diecézi, poté Sasku. Mimo jiné se hrad proslavil jako vězení hraběnky von Cosel. Poškozen výbuchem v r. 1813, od pol. 19. století restaurován a zpřístupňován.

Románsko-gotický hrad ze 13. století založený Bavory ze Strakonic. Část hradu darována řádu johanitských rytířů (r. 1243). Rozšířen pozdně goticky, upraven renesančně a barokně.

Hrad z konce 13. stol. Po 30leté válce zbyla jen mohutná válcová věž. V roce 1899 získal hradní zříceninu KČT a z hradní věže se stává rozhledna. Ve 20. letech 20. stol. byla na základech hradního paláce postavena turistická útulna.

Hrad postavil Matúš Čák Trenčianský na přel. 13. a 14. stol., poté v majetku mj. Pongrácovců z Liptov. Mikuláše či Löwenburgovců. V 17. stol. útočištěm Thökölyho povstalců – pobořen vojsky Leopolda I. a poté chátral. Koncem 20 stol. zrekonstruován.

Zřícenina gotického hradu ze 14. stol., rozšířeného v 16. stol. Václavem Popelem z Lobkowicz. Za třicetileté války zpustošen, od 17. stol. opuštěn. Romanticky upraven v 19. stol. na výletní místo.

Pozdně gotický vodní hrad Půty Švihlovského z Rýzmberka, budovaný zřejmě podle plánů Benedikta Rejta. Po třicetileté válce již neobýván, změněn na sýpku, v 19. stol. opuštěn. Po r. 1950 postupně opravován.

Původně královský hrad Přemysla Otakara II., rozšířen v 15. stol., stavebně praven renesančně a po požáru r. 1842 empírově.

Částečně zrekonstruovaný hrad v centru stejnojmenného města. Založen kolem roku 1200 dublinským arcibiskupem Janem Comynem. V roce 1583 částečně opraven. V církevním držení až do 19. stol. Dnes v majetku státu.

Zříceniny hradu na východním pobřeží Skotska. Postaven nejspíše Vilémem, prvním hrabětem z Douglasu, v polovině 14. století. Rodové sídlo červených Douglasů bylo dvakrát obléháno skotským králem. Hrad zanikl po obléhání v roce 1650.

První zmínka o hradu pochází z 16. července 1343. Koncem 14. stol. jej koupil markrabě Wilhelm I. z Míšně. V r. 1554 ho poničilo české vojsko. Od r. 1603 začal hrad upadat. V r. 1725 vyhořel a již nebyl opraven. Poté sloužil jako kamenolom. V r. 1950 proběhla rozsáhlá rekonstrukce.