Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu, prvně zmíněného r. 1021 v majetku hrabat z Besalú. Poté byl do r. 1255 v majetku pánů z Barcelony součástí aragonského království. Jako útočiště katarů byl r. 1255 dobyt křížáckým vojskem. Do r. 1659 byl důležitým hraničním hradem Francie, posunutím hranice pozbyl významu.

Zachovalý mohutný hrad založený v 11. stol. je prvně vzpomínán v Kosmově kronice. V r. 1252 jej získal Přemysl Otakar II. a přidělil ho pánům z Hardeggu. V r. 1260 hrad dostal Vok I. z Rožmberka a později po dobu téměř 350 let patřil rodu Puchheimů. Dnes v soukromém vlastnictví.

Nejmohutnější zřícenina hradu v Čechách založeného pány z Budětic poč. 14. stol. Později jej vlastnili Švihovští, významně rozšířili za účasti stavitele Benedikta Rejta. Po třicetileté válce zpustl. R. 1421 zde přišel o druhé oko Jan Žižka z Trocnova.

Zbytky hradu na výrazném břidlicovém hřebeni ve stejnojmenném k hradu přihrazeném městečku. V areálu bývalého hradu nyní zámek, klášter servitů a kostel.

V r. 1882 baron Richard Drasche z Wartinbergu nechává postavit lovecký zámeček v alpském stylu nedaleko vsi Ráby. V minulém století sloužil jako Ústav pro mentálně postižené. Sociálnímu ústavu byla postavena v r. 2000 v Rábech nová budova a dnes zámeček slouží jako Muzeum perníku a centrum pro děti.

Barokní zámek vznikl přestavbou tvrze (14. stol.) v 2. pol. 17. stol. Zámek vystřídal řadu majitelů, r. 1949 byl zestátněn a sloužil jako depozitář památkového ústavu. V 80. l. 20. stol. část. opraven. R. 2003 vrácen v restituci, prodán. Dnes je v majetku spol. Kavalen Beta a je postupně opravován.

V r. 1610 Karel Záruba z Hustiřan na místě bývalé tvrze postavil renesanční zámek, který se téměř v původní podobě zachoval dodnes. Od roku 1948 do roku 1990 vlastnil zámek stát, pak vrácen v restituci potomkům Jaroslava Bukovského.

V jádře renesanční stavba z poč. 16. stol. Na radnici upravena v r. 1661. V r. 1881 přestavěna a upravena fasáda v pseudogotickém slohu. V letech 1929–30 přestava v necitlivém moderním slohu s nádechem renesance.

Radnice vznikla přestavbou kupeckého domu v l. 1378-1411, věž přistavěna r. 1424. V l. 1474-91 proběhla pozdně gotická přestavba. Renesančně přestavěna v l. 1564-65 a 1601-07. V l. 1902-04 byla radnice novogoticky přestavěna (arch. G. Berger). Pův. orloj (1898) byl r. 1945 zničen a nahrazen novým.

Renesanční radnice v Bílovci (1592-3) na místě staršího domu: zachovány gotické sklepy. Přestavby 1729, 1784, 2. pol. 19. stol., 1928-30. Obnova podloubí 1939, 1969-70 připojen sousední dům č. p. 2. Necitlivé úpravy 1996.

Původně renesanční budova radnice byla postavena roku 1559. Úpravy 1617, 1723, 1831. Po roce 1850 sídlo okresních orgánů, od roku 2003 druhá budova městského úřadu, sídlí zde i turistické infocentrum.

Funkcionalistická budova radnice z let 1936 - 38 nahradila budovu staré radnice na témže místě.

Novorenesančně-secesní radnice ve Slavonicích nahradila původní stavbu z roku 1556. Hlavní průčelí je volně inspirováno starší budovou, jsou použity i některé kamenické články. Dodnes sídlo městské správy.

Novobarokně - secesní stavba s věží z let 1901 až 1903 postavená na místě starších radnice ze 16. století. Spolu s přiléhající spořitelnou tvoří dominantu krnovského Hlavního náměstí.

Původní gotická budova uprostřed Hlavního náměstí z r. 1461 byla v l. 1541-1555 přestavěna renesančně.Věž přistavěna r.1641. Po požáru v r.1779 klasicistní přestavba. Dnešní podoba je po požáru z r. 1922. Sídlo městského úřadu.