Výsledky hledání míst

Barokní zámek vznikl přestavbou tvrze (14. stol.) v 2. pol. 17. stol. Zámek vystřídal řadu majitelů, r. 1949 byl zestátněn a sloužil jako depozitář památkového ústavu. V 80. l. 20. stol. část. opraven. R. 2003 vrácen v restituci, prodán. Dnes je v majetku spol. Kavalen Beta a je postupně opravován.

V r. 1610 Karel Záruba z Hustiřan na místě bývalé tvrze postavil renesanční zámek, který se téměř v původní podobě zachoval dodnes. Od roku 1948 do roku 1990 vlastnil zámek stát, pak vrácen v restituci potomkům Jaroslava Bukovského.

V jádře renesanční stavba z poč. 16. stol. Na radnici upravena v r. 1661. V r. 1881 přestavěna a upravena fasáda v pseudogotickém slohu. V letech 1929–30 přestava v necitlivém moderním slohu s nádechem renesance.

Radnice vznikla přestavbou kupeckého domu v l. 1378-1411, věž přistavěna r. 1424. V l. 1474-91 proběhla pozdně gotická přestavba. Renesančně přestavěna v l. 1564-65 a 1601-07. V l. 1902-04 byla radnice novogoticky přestavěna (arch. G. Berger). Pův. orloj (1898) byl r. 1945 zničen a nahrazen novým.

Renesanční radnice v Bílovci (1592-3) na místě staršího domu: zachovány gotické sklepy. Přestavby 1729, 1784, 2. pol. 19. stol., 1928-30. Obnova podloubí 1939, 1969-70 připojen sousední dům č. p. 2. Necitlivé úpravy 1996.

Původně renesanční budova radnice byla postavena roku 1559. Úpravy 1617, 1723, 1831. Po roce 1850 sídlo okresních orgánů, od roku 2003 druhá budova městského úřadu, sídlí zde i turistické infocentrum.

Funkcionalistická budova radnice z let 1936 - 38 nahradila budovu staré radnice na témže místě.

Novorenesančně-secesní radnice ve Slavonicích nahradila původní stavbu z roku 1556. Hlavní průčelí je volně inspirováno starší budovou, jsou použity i některé kamenické články. Dodnes sídlo městské správy.

Novobarokně - secesní stavba s věží z let 1901 až 1903 postavená na místě starších radnice ze 16. století. Spolu s přiléhající spořitelnou tvoří dominantu krnovského Hlavního náměstí.

Původní gotická budova uprostřed Hlavního náměstí z r. 1461 byla v l. 1541-1555 přestavěna renesančně.Věž přistavěna r.1641. Po požáru v r.1779 klasicistní přestavba. Dnešní podoba je po požáru z r. 1922. Sídlo městského úřadu.

Barokní budova radnice z r.1710 s renesančním jádrem z r. 1610 uprostřed centrálního Masarykova náměstí. Po r. 1841 klasicistní úpravy fasády. Obdélná patrová budova s věží s lucernou je dodnes sídlem městského úřadu.

Původně gotická budova z doby před r.1402, v r.1547 byla přestavěna renesančně a po požáru města v r. 1739 barokně v letech 1741–1743. V objektu sídlí Městské kulturní a informační centrum. Lze navštívit gotické podzemní chodby a městskou šatlavu.

První jihlavská radnice je doložena v pol. 13. stol. Nová radnice vznikla v r. 1425 koupí domu Mikuláše barchaníka. V 16. stol. byla radnice poškozena požáry a r. 1594 renesančně přestavěna. R. 1786 získala radnice klasicistní fasádu.

Drobná budova uprostřed zeleného vnitřního pásu vyšebrodského náměstí vznikla roku 1525. Po úpravách v letech 1725 a 1832 získala dnešní novogotickou podobu roku 1883. V sousedství kašna a pranýř.

Původně renesanční radnice byla do současné podoby postupně upravena po požárech (naposledy 1839) a rozšířena o sousední domy a bývalé masné krámy. Dodnes slouží jako sídlo městské správy a policie.