Výsledky hledání míst

Pasargady byly hlavním městem starověké perské říše. O archeologickém nalezišti se soudí, že je mauzoleem Cyruse Velkého. Tumba má šest širokých schodů vedoucích k hrobu, a nízký úzký vchod.

Pěchotní srub MO-S 22 František postavila firma Ing. V. Nekvasil, Praha. Betonování proběhlo v době od 30. 9. do 6. 10. 1936.

Za vlády achaimenovské dynastie byla Persepolis metropolí perské říše. Nachází se zde paláce, audienční síně, pokladnice, zásobárny, stáje. Palác vystavěn na 18 m vysoké terase. Palác Apadana, stojící na samostatné tři metry vysoké terase. Síň sta sloupů měří 70 x 70 m. Dochovaly se dvě obrovské postavy býků

Historie hradu byla krátká a dramatická. Začíná někdy v druhé polovině třináctého století. Jeho zakladatel není znám. Na počátku 16. století již uváděn jako pustý. Dnes romantická zřícenina nad stejnojmennou obcí.

Zřícenina nevelkého hradu postaveného po roce 1358 Petrem z Janovic. Po smrti Petra byl hrad dědictvím rozdělen na čvrtiny a po roce 1556 byl hrad již opuštěn. Od té doby je uváděn jako pustý.

Zřícenina hradu. V pís. pramenech zmiň. pouze jednou; jako místo zajetí Alberta ze Schonštejna. Brzy poté musel hrad zaniknout, neboť se více nepřipomíná. Zánik hradu přežila jen jeho kaple – současný farní kostel, opevněný novou hradbou.

Zřícenina selské usedlosti na skalním ostrohu v jižní části náhorní plošiny Hrada. Doložen roku 1554 jako samota Hrada. Od roku 1716 usedlost vlastnil rod Píčů. Roku 1952 byl poslední hospodář z rodu Píčů, Vladimír, rozkulačen a statek zanikl.

Zříceniny skalního hradu pod vrcholem Góry Zamkowe (799m) v polské části Pieninského národního parku. Založen ve 13. stol. Boleslavem Stydlivým pro manželku sv. Kingu. V r. 1287 odolal nájezdu Tatarů. Na počátku 15. století zničen husitskými vojsky.

Zřícenina hradu, postav. patrně r. 1294 Ditrichem nebo Arnoldem ze Spíše. Ve 14. stol. v majetku Drugethů. V pol. 15. stol. obsazen bratříky Petra Aksamita z Ostrova, r. 1458 dobyt Imrichem Zápolským. V l. 1505–1857 v majetku Harváthů, v 16. stol. a r. 1830 přestavěn. R. 1856 vyhořel, poté zpustl.

Zřícenina hradu. Postaven v l. 1256 – 1273 jako král. pevnost. R. 1398 v majetku Stibora ze Stibořic, do 16. stol. pánů ze Sv. Jura a Pezinka. V 2 pol. 16. stol. provedeny renesanční úpravy. Dalšími majiteli byli Szerédiovci, Salmovci, Fuggerovci. Od r. 1641 pak Pálffyovci. R. 1707 byl hrad pobořen.

V písemných pramenech se hrad nevyskytuje, ani jeho jméno tedy nemusí být původní. Podle nálezů lze existenci hradu zařadit do 14. a první poloviny 15. století, z historických souvislostí lze uvažovat o jeho založení mezi lety 1320-35.

Dnes zaniklý zámek postavili Zedwitzové v polovině 18. stol. na zbytcích starší budovy. Pravděpodobně v první polovině 19. stol. byla přistavěna dvě křídla. Později budova chátrala, a kolem roku 1965 byla zbořena.

Zámek byl postaven na přelomu 16.-17.stol. jako náhrada za hrad Neuberk. Po požáru v roce 1902 byl opuštěn a postupně se změnil ve zříceninu. Dnes stojí pouze trosky obvodových zdí.

Zbytky kamenného gotického hradu postaveného na skalním hřbítku v 2. pol. 14. století Talkenbergy, v roce 1476 dobyt a zbořen pro zbojnictví Bernarda Talkenberga.

V l. 1838-49 postavil pražský arcibiskup Alois Josef Schrenk na severním vrcholu Pohradické hory rozhlednu, na jižním vrcholu pak altán. PO jeho smrti zanedbaná rozhledna zpustla, dnes je zde jen zřícenina.