Výsledky hledání míst

Z dolního hradu v Otaslavicích se dochovaly četné valy a torzo obranné věže. První písemné zmínky jsou z r. 1377, kdy hrad získal Jan Puška z Kunštátu. Hrad je však staršího založení. Kolem r. 1400 opevněn, r. 1424 dobyt Albrechtem Rakouským, pobořen a již nikdy neobnoven.

Hrad založen pány z Janovic, r. 1356 majitel Něpr z Pajreku. Důležitá pozice hradu ve válkách s Bavory, r. 1472 dobyt a vypálen bavorským vojskem. R. 1512 zpustlý hrad zakoupil Jindřich Kostomlatský z Vřesovic. Následně zanikl.

Hrad z poloviny 13. století. V 18. století hrad vyhořel, přesto byl částečně opraven. Definitivní zánik mu přinesla demolice napoleonskými vojsky.

Zbytky paláce na pahorku Dungur prý pocházejí z 10. stol. p. n. l. Prý palác královny ze Sáby. Na oltáři chrámu stála Archa úmluvy. Šlo o pozlacenou truhlu z akátového dřeva, obsahovala tabule s deseti přikázáními. Dnes jsou z paláce jen zbytky obvodových zdí.

Hrad nechal vystavět zřejmě na ochranu opatství založeného v r. 1081 byzantský císař Alexios I. Komnenos nebo Jan II. Komnenos. Od 14. století byl v rukou rytířů sv. Jana. V letech 1436-1454 přestavěn. Využíván i po obsazení ostrova Turky v 2. polovině 16. století. Podhradí opuštěno v r. 1830.

Zachovalé zříceniny vodního mlýna, šestého v pořadí v lokalitě zvané Devět mlýnů, na pravém břehu řeky Dyje v Národním parku Podyjí. Mlýny zde zmiňovány již k r. 1497. Ve 20. letech 20. stol. upraven v papírnu. Po r. 1945 provoz zastaven a v důsledku existence železné opony areál zlikvidován.

Pozůstatky hradu poprvé připomínaného r. 1403. Zanikl zřejmě v době husitských válek. Jako zřícenina se uvádí v r. 1430. Dochovány zbytky zdí věže, paláce a hradeb, světničky vysekané do skály.

Pozůstatky nížinného vodního hradu ze 13. stol. Poprvé zmiňován v roce 1254. V období let 1387 až 1567 v rukou Perényiů. Poté do roku 1684 v rukou Drugethovců. Tehdy dobyt povstaleckým vojskem Imricha Thökölyho. O dva roky později zničen při jejich ústupu. Rozebrán při stavbě sousedního zámku.

Parní pila a úzkokolejka v Hamrech nad Sázavou v lese Roudni vznikla vzhledem k potřebě zpracování silného polomu a pracovala v letech 1931-1934. Dodnes se dochovaly v lese ukryté základy této stavby, o které nemají místní lidé většinou ani potuchy.

Pasargady byly hlavním městem starověké perské říše. O archeologickém nalezišti se soudí, že je mauzoleem Cyruse Velkého. Tumba má šest širokých schodů vedoucích k hrobu, a nízký úzký vchod.

Pěchotní srub MO-S 22 František postavila firma Ing. V. Nekvasil, Praha. Betonování proběhlo v době od 30. 9. do 6. 10. 1936.

Za vlády achaimenovské dynastie byla Persepolis metropolí perské říše. Nachází se zde paláce, audienční síně, pokladnice, zásobárny, stáje. Palác vystavěn na 18 m vysoké terase. Palác Apadana, stojící na samostatné tři metry vysoké terase. Síň sta sloupů měří 70 x 70 m. Dochovaly se dvě obrovské postavy býků

Historie hradu byla krátká a dramatická. Začíná někdy v druhé polovině třináctého století. Jeho zakladatel není znám. Na počátku 16. století již uváděn jako pustý. Dnes romantická zřícenina nad stejnojmennou obcí.

Zřícenina nevelkého hradu postaveného po roce 1358 Petrem z Janovic. Po smrti Petra byl hrad dědictvím rozdělen na čvrtiny a po roce 1556 byl hrad již opuštěn. Od té doby je uváděn jako pustý.

Zřícenina hradu. V pís. pramenech zmiň. pouze jednou; jako místo zajetí Alberta ze Schonštejna. Brzy poté musel hrad zaniknout, neboť se více nepřipomíná. Zánik hradu přežila jen jeho kaple – současný farní kostel, opevněný novou hradbou.