Výsledky hledání míst

Zbytky někdejší bečovské šibenice na Šibeničním vrchu nad městem. Používala se od počátku 15. století do roku 1765, v 16. stol. zřejmě upravena.

Spodní zděná část někdejšího městského popraviště z roku 1543 nad centrem Ústí, nedaleko od restaurace Větruše. Používáno do konce 18. století, poté zanikly dřevěné části. Rekonstruováno na vyhlídku počátkem 21. století.

Dva pomníky, vzdálené od sebe asi 30m, připomínají zastřelené vůdce Rumburské vzpoury v roce 1918. Oba pomníky jsou v lokalitě Lesního hřbitova v Novém Boru.

Původní litomyšlské popraviště. Dvouramenná šibenice s kamennou podezdívkou pro dva až tři odsouzené zde stávala až do roku 1788. Poté byla stržena a další popravy se konaly už jen na jednorázově vztyčené šibenici na hranici města.

Zřícenina hradu. Připomínaný prvně r. 1312, založen Bavory ze Strakonic. Směnou za Vitějovice přešel do rukou příbuzných vladyků, kteří se po něm psali. Po r. 1423 se stal maj. Rožmberků, kteří ho r. 1434 nechali zbořit (hrozba opevnění husity).

Porodní tábor zřízený za 2. svět. války pro těhotné ženy a matky s dětmi nasazené na nucené práce z tehdejších východních okupovaných území. Vznikl z ubytoven připravených pro stavební dělníky na plánované dálnici. V provozu od r. 1942 do dubna 1945. Na místě pomníky z let 1955 a 1985.

První zmínky o bráně pocházejí z počátku 11. stol. Současná brána stavěna v letech 1582 až 1583. Další práce proběhly v roce 1857. Po stranách brány byly původně dvě věže. V 18. stol. nahrazeny dvěma čtvercovými baštami.

Porta Nigra je městská brána postavená Římany na konci 2. stol. Nejzachovalejší římská městská brána severně od Alp. Postavena ze světlého pískovce, který časem zčernal. Stavba 29 metrů vysoká. Věž má čtyři podlaží. Od r. 1986 zapsána do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO.

Porubský bludný balvan je druhý největší bludný balvan s absolutně nejdelší osou v České republice. Jeho hmotnost je 11 tun. Nachází se na Vřesinské ulici v ostravském městském obvodě Poruba. Větší je pouze Kunčický bludný balvan.

Secesní budova z doby okolo r. 1910. Patrová dvoukřídlá budova s dvoupatrovou věží s hodinami. Oprava poč. 20. let 20. stol. Nad okny z obou stran umístěny znaky Československé republiky. Budova památkově chráněna od roku 1958, dosud slouží původnímu účelu.

Pískovcová jeskyně Postojna (zvaná též Amerika) byla osídlena a využívána jako útočiště již lidmi v době pravěku. Je jednou z největších jeskyní Českého ráje (téměř 300 m2, výška 2,5 m). Z jeskyně s velmi úzkým vchodem vedou další chodby, které se postupně zužují, jejich celková délka je 75 m.

Jeden z mnoha zachovaných saských poštovních milníků stojí na náměstí ve Stolpen od roku 1728. Milníky udávají údaje o době jízdy poštovních dostavníků na pravidelných linkách, které daným městem projížděly. Pro českého návštěvníka jsou zajímavé i informacemi platnými pro naše území.

Most pochází asi z 18. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého zhotovena r. 1782. Most ze čtyř oblouků, vystavěn z pískovcových kvádrů. Stavební úpravy v r. 2013. Socha stojí na hranolovém podstavci, kartuše s vročením ANO 1782. Most se sochou zapsán do státního seznamu kulturních památek z r. 1965.

Dostavba 105m železnice dnes zaniklé železniční dráhy v Novém Údolí u Stožce na hranicích s Německem.

Hrad postavil v letech 1252–1259 Půta ze Žinkov z rodu Drslaviců. V 1. polovině 15. století již hrad nebyl obýván a pustl. Začátkem 16. století se jednalo již o zříceninu.