© Luděk Vláčil, 06/2013
V současné době prochází pevnůstka postupnou rekonstrukcí a je částečně volně zpřístupněna veřejnosti. Je tu projekční sál, ve kterém se promítá film o její historii. Přístupné jsou dále některé místnosti a část hradebního ochozu, z kterého je pěkný výhled na přístav. V pevnůstce je umístěna zbrojnice a několik děl.
Již ve starověku byl na tomto místě přístav a zde údajně stával jeden z divů světa, Rhodský kolos. Zhotovil ho z bronzu v letech 304–292 př. ...n. l. stavitel Chárés z Lindu a představoval řeckého boha Hélia. Podle některých verzí stál rozkročen nad přístavem a pod jeho nohama proplouvaly lodě. To je ale velmi nereálné, protože by měl chodidla 12 metrů od sebe a při výšce 30 metrů by se rozlomil v kyčlích. Pravděpodobnější je verze, že měl nohy u sebe a pokud sloužil i jako maják, jak se uvádí, mohl stát v místě pevnůstky, protože maják i dnes tvoří její součást. Rhodský kolos zde stál do r. 226 př. n. l., kdy se zřítil při zemětřesení. Jeho bronzové nohy tu zůstaly až do r. 653, kdy je odvezli Arabové. Pevnost sv. Mikuláše postavili johanité (též Řád rhodských rytířů, poté Řád maltézských rytířů, dnes Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě) v letech 1460 až 1467 na severu města Rhodos na úzkém pevninském výběžku s hrází na místě starého byzantského kostela sv. Mikuláše, od něhož získala svůj název. Sloužila k obraně přístupové cesty k přístavu a městu jako předsunutá bašta před tureckou invazí. V roce 1481 byl hrad požkozen při zemětřesení. Následně jej nechal velmistr Pierre d'Aubusson opravit. Několikrát byl neúspěšně dobýván Turky, ovládnout se jim ho podařilo až koncem roku 1522 i s celým ostrovem, když rytíři řádu sv. Jana byli donuceni své sídlo opustit. Od 17. století je na vrcholu pevnosti maják..
|
Přihlášení |
