
Na poloostrově Lenan Head v hrabství Donegal na severu Irska je k vidění bývalá dělostřelecká pevnost britské armády. Poloostrov je součástí západního pobřeží velikého poloostrova Inishowen, jehož severní cíp Malin Head je nejsevernějším cípem Irska. Pevnost kontrolovala vyústění fjordu Lough Swilly do Atlantského oceánu. Irsko má tři fjordy, kromě Lough Swilly také Killary Harbour na západním pobřeží a Carlingford Lough na východním pobřeží.
K pevnosti vede úzká vozovka s omezenou možností parkování. Návštěvnost je ale nízká, o pevnosti vědí jen zasvěcení zájemci a místní lidé. Turisticky známější je 5 km jižněji ležící pevnost Dunree. Ta nedávno vyhrála národní soutěž na státní investici do rozvoje a oprav. Pevnost Lenan bude i nadále pustá. V okolí dále stojí za návštěvu horský průsmyk Gap of Mamore a pomník v kopcích Urris Hills, kde v roce 1941 havaroval bombardér RAF typu Wellington. Jsou tam dodnes k vidění roztroušené části letounu.
Nejbližší autobusová zastávka je ve vesnicích Ballyliffin a Clonmany, odkud je to po silnicích k pevnosti 10 a 12 km. Obě vesnice jsou snadno dosažitelné autobusy soukromého dopravce John McGinley (linka 933 Dublin-Inishowen) s přímým spojením z Dublinu přes letiště. Autobusové zastávky v podobě přístřešků nebo stojanů s jízdním řádem na irském venkově neexistují. Jízdní řád je třeba vyhledat na internetu. Clonmany v něm navíc nenajdeme, jen sousední Ballyliffin, na požádání tam ale spoje zastavují. Autobusy mohou jet napříč poloostrovem po kratší trase. Spojení obou vesnic s autobusem může zajišťovat minibus.
Dopravce John McGinley má neobvyklý způsob prodeje jízdenek. Ty prodává průvodčí během jízdy. Průvodčí ale často nastupuje až někde v půli cesty. S pouhým popojetím dopravce vůbec nepočítá a nemá k tomu stanovené ceny. Lidé, kteří popojíždějí, jedou zdarma. Jednoduše se nad tím mávne rukou. Pokud chce řidič při vystupování peníze, měli bychom vyžadovat jízdenku. Pokud pan řidič jízdenky nemá a žádné nám nedá, tak peníze nemáme a žádné mu nedáme. Pokud jízdenky má a skutečně nám je dá, tak bez řečí zaplatíme a ukázněně vystoupíme.
Na východní straně pevnosti je asi 500 m široká šíje, přepažená od severu na jih impozantním ve skále vylámaným příkopem. Ve střední části východní fronty pevnosti byl příkop vytesán tak, že zde vznikl veliký čtyřboký bastion. Ten umožňoval flankování (boční ostřelování) východního opevnění. Jižně od bastionu je úzký most přes příkop. U něj dosud stojí přízemní cihlová vrátnice. Uvnitř pevnosti stála spousta cihlových staveb, kasárna, skladiště, kotelna, sprchy, dílny, společenský sál a kaple. Většinou z nich stojí již jen cihlové komíny a krby. Na západním konci pevnosti jsou nad mořem tři v zemi zapuštěná betonová dělová stanoviště ve tvaru půlkruhu. Poblíž a pod dělovými stanovišti jsou podzemní muniční sklady. Děla byla při rušení pevnosti odstraněna, podobná jsou ale k vidění v pevnosti Dunree. Dělová stanoviště byla vybavena dvěma těžkými děly typu Mark I. a jedním dělem Mark IV. Děla Mark I. byla vyrobena v Newcastlu upon Tyne v roce 1881 v celkovém počtu 28 kusů. Hmotnost 22 t, ráže 233,7 mm, dostřel 9,1 km, hmotnost granátu 172 kg, rychlost granátu 609 m/s. V roce 1909 byla tato děla z pevnosti odstraněna. Jedno z nich (Mark I.) je dnes vystaveno ve městě Derry u mostu Peace Bridge (viz foto-soubor). Kulomety a lehká děla chránila pevnost na východní šíjové straně. Dvě nová těžká děla pobřežní obrany byla typu Mark X. Hmotnost 28 t, ráže 233,7 mm (stejně jako u Mark I.), dostřel 26,7 km, hmotnost granátu 170 kg, rychlost granátu 806 m/s. Stejné zbraně byly v té době použity u některých rychlých pancéřových křižníků..
Předchůdcem pevnosti Lenan je 5 km jižněji ležící pevnost Dunree. Její stavba byla zahájena v roce 1798. V tom roce se francouzské námořnictvo pokusilo vylodit ve fjordu s vojskem o síle 8 000 mužů. Pokus byl zmařen britským královským námořnictvem, které mělo ve fjordu základnu. Britské síly musely kontrolovat nejen moře, ale i irskou populaci ve vnitrozemí. Francouzi a Španělé dostávali od Irů pozvánky k invazi. Všechny pokusy ale končily nezdarem. Na začátku 19. století neměla děla dostatečný dostřel k pokrytí celé šířky fjordu. Pevnosti proto stály proti sobě ve dvojicích. V celém fjordu byly tři dvojice. S vývojem děl a delším dostřelem později stačila jedna pevnost. Pevnost Lenan vznikla jako poslední v době, kdy už druhou pevnost do dvojice nepotřebovala. Během první světové války probíhala v irských pobřežních vodách námořní válka mezi Británií a Německem o kontrolu nad Atlantikem. Německé ponorky útočily na obchodní lodě a kladly miny. V irských pobřežních vodách šlo ke dnu více než tisíc lodí, včetně slavné Lusitánie. V srpnu 1914 přesunulo britské královské námořnictvo velkou část válečné flotily do Scapa Flow a do fjordu Lough Swilly. Pro pevnost Lenan to bylo nejdůležitější období v její krátké historii. V rámci dohody mezi Británií a Irskem z roku 1921 o vyhlášení nezávislé Irské republiky zůstalo britské královské námořnictvo i nadále ve třech irských přístavech. Jedním z nich byl Lough Swilly s pevnostmi. Irská armáda převzala kontrolu nad fjordem a pevnostmi až v roce 1938. Během druhé světové války v pevnosti sloužila posádka o síle 120 mužů. Hlavním úkolem bylo pozorování pohybu německých ponorek a obrana fjordu. Irsko bylo ve druhé světové válce neutrální, bylo ale třeba zajistit obranu fjordu tak, aby jej nemohla obsadit žádná z obou válčících stran. Po válce byla pevnost v roce 1946 opuštěna, zbyl v ní pouze jeden správce. Od roku 1952 je zcela opuštěná..