Výsledky hledání míst

Zřícenina malého strážního hradu založeného snad před r. 1150. Z hradu se dochoval příkop a pozůstatky zdiva několika budov, jedna z nich považována za kapli. Část zdiva byla odkryta a přes příkop je zbudován dřevěný most.

Zbytky kdysi významného skalního hradu Berků z Dubé ze 13.–14. stol. R. 1459 postoupen Sasku. Ve spodní části skalního masivu se nachází puklinová jeskyně Kuhstall využívaná jako útočiště ještě za třicetileté války.

Skalní hrad, možná již ze 13. stol. Spolehlivě doložen spolu s druhým hradem v Rathenu za císaře Karla IV. v roce 1361. Od roku 1406 majetek Berků z Dubé, od roku 1441 pánů z Oelsnitzu. V roce 1469 dobyt a vypálen, od té doby pustý.

Hrad založil r. 1108 Angličan Robert FitzMartin v rámci okupace jižního Walesu. Hradní motta a předhradí se dřevěným opevněním. Během 12. stol. dlouho v držení Velšanů, přestavěn na kamenný hrad. V letech 1172-1189 v rukou Viléma FitzMartin. R. 1195 pobořen Velšany, od té doby pustý.

Hrad založil v pol. 13. století Velšan Maredudd ap Rhys Gryg. Při velšském povstání r. 1287 dobyt anglickým vojskem. Od té doby královský hrad. Od pol. 15. stol. do r. 1530 v držení velšského rodu Gruffydd. R. 1530 zabaven anglickou korunou a pronajímán. Zničen r. 1648 během Anglické občanské války.

Hrad s obytnou věží s břitem postaven na skále nad vsí Płonina zřejmě v konci 14. stol. von Czirny, o sto let později rozšířen o palác von Zedlitzy, těm patřil do r. 1661. V pol. 16. stol. pod skálou přistavěn renesanční zámek, dnes vše v ruinách.

Rozsáhlé zříceniny gotického hradu. První zmínka r. 1369. Koncem 15. st. zcela zničen požárem a r. 1519 uváděn jako pustý. Keramické nálezy dokládají lidskou přítomnost ještě v 17. st. Dochováno torzo okrouhlé věže, paláce a terénní zbytky opevnění.

Biskupský a občas i královský hrad z první pol. 12. stol. na hranici Anglie se Skotskem. Přestavěn v 2. pol. 12. stol. Mnohokrát obléhán Skoty. Dobyt v letech 1136, 1138, 1322 a 1513. Po obléhání v roce 1513 rozsáhle přestavěn. Opuštěn na konci 16. stol.

Nový Dvůr je prvně zaznačen na I. vojenském mapování-josefském z let 1764-1783. Patřil zřejmě k náměšťskému panství, od r. 1850 k obci Biskupstí a od r. 1949 k Náměšti na Hané. Dvůr zanikl v 2. polovině 20. století. Dodnes zůstala stát pouze ruina přístupového mostu.

Zříceniny hradu, založeného snad před r. 1350 Buškem II. z Velhartic. V pohraniční válce s Bavory r. 1475 dobyt, vypálen a pobořen. Kolem r. 1500 patrně obnoven. Definitivně zpustl po r. 1524. Dochovány zříceniny obytné věže, brány, bašt a hradeb.

Hrad založen někdy na přelomu 14. a 15. stol. pány z Častolovic. Roku 1440 se marně pokoušel o jeho dobytí Kolda ze Žampachu. Panství r. 1495 získali páni z Pernštejna, Nový hrad byl již pustý. Dodnes se zachovaly jen malé zbytky zdí, valy a příkopy

Zřícenina hradu Václava IV. z l. 1411–12. Krátce jeho smrti r. 1421 hrad dobyt a vypálen husity. V 19. st. poškozen lomem, r. 1881 stržen majitelem panství. Dochovány zdi paláce, bran, příkop a terénní zbytky budov a husitského obléhacího tábora.

Zřícenina hradu. Postaven snad ve 14. stol. některým z drobných manů třebíčského kláštera zřejmě na ochranu východních vsí kláštera. Byl patrně zničen za česko-uherských válek v druhé pol. 15. stol. R. 1556 již zmiňován jako pustý.

Zřícenina hradu. Postaven v letech 1450-1465 Kostky z Postupic. Aktivním životem překonal většinu soudobých hradů, byl centrem panství až do vypálení Švédy r. 1645 a obyvatelný ještě r. 1750. Poté majiteli Harbuval-Chamaré rozebrán při stavbě nového sídla.

Zřícenina hradu. Založen poč. 14. stol. Rozšířen markrabětem Janem Jindřichem v l. 1360-1375 o mohutné opevnění. R. 1374 purkrabím Václav z Mladějova. Od poč. 15. stol. opakovaně zastavován, poslední majitel Jiří Tunkl z Brníčka. Dobyt a pobořen r. 1471 Matyášem Korvínem.