Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu z přelomu 13. a 14. stol. postavená nejspíše příslušníky rodu Gutkeledů. V 16. stol. zde pod ochranou rukou Gabriela Drugetha fungovala penězokazecká dílna, která razila falešné mince.

Nejstarší krčma ve Slezsku ze 13. stol. Podle potřeby byla přestavována a postupně se rozšiřoval přilehlý park. Nyní majetek Dolu ČSM, který ji zrekonstruoval.

Tvrziště z druhé poloviny 13. století nedaleko Rokycan. Půl kilometru na sever od tvrze jsou patrné stopy po zaniklé vesnici. V roce 1601 jsou tvrz i vesnice uváděny jako pusté.

Šumavský vrch Javorná se tyčí do výšky 1090 m n. m. Patří mezi 286 "tisícovek", ležících na české straně Šumavy. Po vystoupání na horu se turista – mimo pokochání se krásnou vyhlídkou – může zapsat do vrcholové knihy.

Výrazné tvrziště s podsklepeným jádrem a zbytky vodního příkopu. První doložený majitel byl Přech z Javorníka, tvrz doložena r. 1528. Zpustla pravděpodobně na konci 16. století.

Srostlice sedmi chráněných stromů druhu javor klen (Acer pseudoplatanus L.) s vysokou dendrologickou a krajinotvornou hodnotou. Stáří stromů je odhadováno na 130 let. Podle pověsti rostou na místě hromadného hrobu, ve kterém leží oběti epidemie cholery. Status památného stromu mají od roku 1990.

Jednopatrové architektonicky nevýrazné sídlo v západní části dvora. V roce 1625 tuto část vsi získává Kašpar z Grambu a v roce 1633 ji odkazuje své sestře Francelině provdané Dusíkové, která si zde v roce 1633 staví své sídlo. Po roce 1645 budova sloužila jako obydlí a kancelář správce dvora.

V prostorách kostela sv. Petra a Pavla stávala od 13. století asi dřevěná tvrz, základní rodové sídlo pánů z Ceblovic. Dochovány nerovnosti terénu. Zanikla asi nejpozději počátkem 15. století, byla pravděpodobně nahrazena druhou tvrzí v obci a dalšími rodovými sídly.

Jelení pramen je pouze zdrojem kvalitní pitné vody s obsahem rozpuštěného kysličníku uhličitého a nemá žádné léčebné účinky. Zdrojem vody je zkušební vrt z roku 1993.

Skála s kovovou sochou kamzíka z roku 1851 od berlínského sochaře Augusta Kisse. Sochu zde nechal nainstalovat baron Lützov.

Jelení studánka je pramen pitné vody nacházející se na hřebenové trase Jeseníků ze sedla Skřítek na chatu Ovčárnu. Pár metrů od pramene je kamenná útulna, kde je možno se ukrýt v případě nepříznivého počasí.

Původně gotická brána byla v I. polovině 16. století renesančně přestavěna a opatřena atikou s cimbuřím. Po požárech počátkem 60. let 19. století utilitárně upravena, počátkem 50. let 20. století restituován přibližně renesanční stav (bez cimbuří).

Zřícenina hradu snad z poč. 14. stol.,o jehož historii a původu neexistují žádné písemné zprávy. Hrad se skládal ze dvou částí. Dodnes je zachované klenuté okno. Polohou, rozsahem a vybavením se hrad podobá spíše lovecké tvrzi.

Rozhledna postavena roku 1884 zdejším Krušnohorským spolkem, rozhledna časem chátrala a v roce 1928 se zřítila, obnovena téhož roku už jen jako altán, po válce chátrá a zbývá pouze kamenná podezdívka přikrytá panely. V roce 2009 obnovena.

Původní severní brána Vyšehradu (zvaná Pražská nebo též Jeruzalémská) stála západněji, v místech, kde je dnes Cihelná brána. Barokní Jeruzalémská brána vznikla při budování opevnění po třicetileté válce. Šlo o jednoduchou účelovou stavbu. Zanikla při úpravě vedení silnice v první pol. 19. století.