Výsledky hledání míst

Děkanský, původně gotický kostel ze 14. století, zmiňován r. 1382 jako farní. Renesanční věž byla přistavěna r. 1541. V 17. století zbořen. Roku 1700 začala výstavba nového kostela, r. 1705 byla ještě ne zcela dokončená nová stavba vysvěcena.

Původně gotický dřevěný farní kostel, zmiňován r. 1369. Za opata Tomáše Budecia nahrazen kamenným barokním kostelem, pravděpodobně dílem Františka Maxmiliána Kaňky. Věž upravena po požáru v r. 1883.

Na místě starší stavby vznikl v letech 1749–69 velký rokokový kostel s bohatým vnějším dekorem a vnitřním zařízením, bezprostředně následovaný farou zámeckého typu. V současné době prochází rekonstrukcí.

Farní kostel na Masarykově náměstí z l. 1679–84 na místě dřevěného kostela ze 14. stol., zničeného požárem v r. 1661. V l. 1993–99 zrekonstruován.

Barokní kostel Všech svatých v Rohatcích postaven okolo roku 1744 podle plánů architekta Oktaviána Broggia na místě dřívější středověké stavby.

Kostel Všech svatých v Dlouhomilově je orientovanou raně barokní stavbou z druhé poloviny 17. století. Jednolodní kostel s polygonálním závěrem. Představená kvadratická věž. Omítky hladké. Kolem kostela hřbitov s několika sochami. V posledních letech prošel kostel výraznými opravami.

Rájecký farní kostel Všech svatých vznikl v polovině 14. stol. z gotické kaple, věž přistavěna r. 1574. Zásadně barokně přestavěn a rozšířen r. 1699 zásluhou Jana Kristiána z Rogendorfu a jeho manželky. Významné opravy provedeny ve 20. a 21. stol., r. 1998 objeveny v presbytáři fresky z 15. stol.

Filiální kostel Všech svatých v Hřešihlavech je pozdně barokní obdélná stavba z r. 1768 s obdélným presbytářem, sakristií a oratoří. Ve vstupním průčelí, které vrcholí volutovým štítem a věžičkou, je rizalit s balkónem s rokajovou mříží v patře. Jižně stojí dřevěná zvonice z téže doby.

Původně zřejmě gotický kostel pocházející asi ze 13. stol. Uvnitř je náhrobek rytíře Jana z Linhartic z r. 1562. Později barokně přestavěn. V r. 1893 vyhořel po zásahu bleskem. V období světových válek byly roztaveny kostelní zvony pro válečné účely. K poslední opravě kostela došlo roku 1999.

Pozdně barokní kostel byl vybudován v l. 1760-1776 v místě staršího dřevěného kostela postaveného nad hroby významných šlechticů. Kostel byl vysvěcen Theodorem z Colloreda. Hlavní oltář, napodobující pozdní baroko, pochází z r. 1876. Po vloupání v r. 1928 byl kostel upraven do dnešní podoby.

V obci kostel již r. 1339. Současná klasicistní stavba z počátku 18. stol. - obdélná neorientovaná stavba s odsazeným presbytářem, hranolovou věží v průčelí a čtverhrannou sakristií. R. 1958 zde objevena vzácná socha z konce 14. st., tzv. Šternberská madona (dnes v arcidiecézním muzeu v Olomouci).

Kostel Všech svatých je památkou pozdně renesanční architektury z roku 1603. Je to jednolodní stavba s polygonálním závěrem a šestibokou věží nad střešním hřebenem. Empírová předsíň byla postavena v roce 1833.

Obdélný klasicistní kostel s trojboce zakončeným závěrem a hranolovou věží v průčelí postaven v l. 1852–64 místo zbořené raně gotické svatyně. Kostel částečně obklopen ohradní zdí. Na hlavním oltáři barokní sochy z 1. pol. 18. století. Mobiliář z doby výstavby a mladší, nástěnné malby z let 1962-3.

Jednolodní přibližně orientovaný kostel s obdélným pětiboce zakončeným závěrem a obdélnou sakristií z 15. století. Přestavěn barokně v roce 1707 (před západním průčelím přistavěna hranolová věž) a roku 1889. Mobiliář převážně z poloviny 18. století. V ohradní zdi hřbitova obdélná gotická márnice.

Farní kostel zaniklé středověké vsi Vakov byl postaven v první polovině 14. století. Za husitských válek zůstal katolický. Udržován přestal být po odsunu německého obyvatelstva, jeho interiér byl rozkraden či zničen. Na počátku 21. století byl v havarijním stavu a došlo k jeho částečné rekonstrukci.