Výsledky hledání míst

Jako náhradu za původní městský hřbitov u kostela sv. Martina (viz heslo) si vejprtští zřídili roku 1908 lesní pohřebiště v jižní části města. Pravidelně založený areál se vstupem, zahrnujícím pohřební kapli a symetrické hrobnické domky doplnilo roku 1971 sousoší ze zlikvidované Přísečnice.

Skalní obraz sv. Vojtěcha podle pověsti připomíná událost z r. 992. Středověký obraz byl nově nahrazen r. 1942 a restaurován r. 2009. V r. 2010 byla skála s obrazem opatřena dřevěnou stříškou a v okolí zřízeno turistické odpočívadlo.

Nad Vlastějovicemi se tyčí do výše 525 metrů n. m. kopec Fialník. Pramen vyvěrající z nitra kopce, protkaného žilou vápence, mívá podle rozborů minimum dusičnanů.

Zaniklý lesní zámeček postavili na zač. 20. stol. členové Německého okrašlovacího spolku. Býval vyhlášenou restaurací a oblíbeným výletním místem zejména u Němců z širokého okolí. Za 2. sv. války si ho oblíbili vojáci SS a patrně ze msty byl r. 1945 někým vypálen. Nebyl nikdy obnoven.

Původní tvrz ze 14.stol. v 2. pol.16. stol. přestavěna na zámek. Okolo roku 1830 zbourán a vystavěny dvě budovy klasicistního zámku. R.1890 v zámku zřízena obecní škola a od r.1950 v zámku lesnické učiliště, zdravotnické středisko a základní škola.

V západních Čechách jedinečný příklad romantizující úpravy krajiny v 19. století. Rozsáhlý park s původní smrkovou výsadbou, doplněný alejemi listnatých stromů. V něm romantické stavby-zřícenina hradu Ballymotte, drak 1, drak 2, želva, gloriet (altán), hájovna a jezírko s čápem. Památkově chráněno.

Lesovna, hlavní objekt myslivny (německy Jägerhaus), vznikl pseudobarokní přestavbou starší klasicistní stavby v l. 1911-1912 podle mnichovského architekta Georga von Hauberrissera. Od r. 1999 je celý areál kulturní památkou.

Budova lesní kanceláře z let 1850-1870, původně snad používaná rodem Salmů jako lovecký zámeček.

Nevelký hrad neznámého založení i jména nad obcí Leština. Zřejmě šlo o malý vojenský objekt, který sloužil k ochraně panství litoměřické kapituly ve 14. století a později pravděpodobně přešel do vlastnictví pánů z Vartemberka.

Zaniklá tvrz, prvně zmiňovaná r. 1648 kdy se uvádí Nevhlas z Lesonic. Další Nevhlas se uvádí v l. 1364–90. Od r. 1406 Lesonice v majetku Václava Nosa z Ostrovče, po r. 1447 majetkem Filipa z Račic. R. 1480 se uvádí prodej vsi s tvrzí, ale r. 1542 už tvrz není zmiňována – byla patrně již opuštěná.

Letecké muzeum založené r. 1970 umístěné u vchodu na Kunovické letiště. Mezi exponáty lze nalézt civilní i vojenská stroje které v minulých desetiletéch křižovaly naší oblohou: L-200 Morava, L-410, L-610, Z-37 Čmelák, MiG-15, MiG-19, MiG-21 a další.

Letecký trasový maják sloužil ve 30. letech 20. století k navádění letadel při nočních letech z Prahy do Brna a Bratislavy. Zachována je obvodová část strojovny a 16 m vysoká ocelová věž s plošinou na světla.

Vodárenská věž (26 m) byla postavena r. 1888 dle návrhu arch. Jindřicha Fialky společně s celým vodárenským areálem. Byla vyřazena z provozu r. 1913 a poté byla přestavěna na byty. Podzemní vodojem a přečerpávací nádrže byly zbořeny v l. 1977–78. Dnes jsou zde klubovny, výtv. ateliéry a čajovna.

Kolotoč na ruční pohon s koňskými figurami a lavičkami dal r. 1892/3 postavit ve Vinohradech Josef Nebeský, vlastní projekt realizoval tesař Matěj Bílek. Od r. 1894 na Letné, po r. 1930 poháněn elektromotorem. V provozu do 90. l. 20. st. R. 1995 částečně opraven, na rok 2017 plánováno znovuotevření.

Výletní restaurace v podobě novorenesančního zámečku byla postavena r. 1863 (arch. V. I. Ullmann) na místě letohrádku Belvedér z r. 1715. R. 1891 zahájila u zámečku provoz letenská lanovka a Křižíkova elektrická dráha. Po 2. sv. válce zámeček chátral. R. 2001 zrekonstruován současným nájemcem Nonet.