Výsledky hledání míst

Tvrz a ves poprvé zmíněny r. 1297 jako majetek vladyků ze Strašnova. Později bylo zboží rozděleno na několik částí příslušných k okolním panstvím Stránov, Krnsko či Mladá Boleslav. Dochován oválný až 4 m vysoký pahorek jádra tvrziště obklopený příkopem s náznakem okružního valu.

Gotická tvrz ve Středoklukách doložena od r. 1399, r. 1420 jako katolický majetek vypálena husity. V r. 1623 zkonfiskována pro stavovský odboj majitele, r. 1631 zpustošena Sasy. Od r. 1645 v majetku jezuitů chátrala, po konci 18. stol. její rozvaliny v hosp. dvoře zanikly beze stopy.

Středověká vodní tvrz Střítež založena koncem 14. či v první třetině 15. století, r. 1546 uváděna jako pustá. Ležela na Nejepínském potoce v lesích jihovýchodně od městyse Uhelná Příbram a měla zřejmě strážní funkci. Většina pramenů se shoduje, že byla zničena r. 1469 za válek s Matyášem Korvínem.

Nepatrné reliéfní náznaky jinak již zcela zaniklé tvrze, jejíž doba vzniku není přesně datována. Od poloviny 14. století byla ale již prokazatelně součástí zboží hradu Vraní Hory, později Vranové Lhoty. Zánik tvrze se předpokládá snad koncem 14. století.

Zaniklá struhařovská tvrz gotického původu je doložena od r. 1397, je však nepochybně starší. Koncem 15. stol. byla připojena k panství Myšlín a počátkem 16. stol. již byla pustá. Nezanikla násilným způsobem, nýbrž zřejmě prostým zchátráním. Žádné její pozůstatky se nedochovaly.

Tvrz je postavena v období renesance a přesný rok její výstvby není znám. To co se zachovalo do dnešní doby je součástí hospodářského dvora. Tvrze je jednopatrová s barokními klenbami.

Gotická vodní tvrz, která se nacházela uprostřed současného rybníka, je poprvé uváděna v roce 1437, kdy ji držel man Sigmund Toss. Roku 1536 je ves uváděna jako součást panství Andělská Hora, tvrz ztratila svoji funkci a zanikla. Dobře zachovalé tvrziště bylo zničeno při úpravách po roce 1952.

Terénní pozůstatky patně nejstaršího šlechtického sídla ve Studénce - středověké tvrze. Kruhová vyvýšenina jádra tvrze se nachází v zámeckém parku, několik desítek metrů západně od Nového zámku.

V r.1505 za Jiřího Straky z Nedabylic se prvně uvádí tvrz. R.1683 přistavěno dřevěné patro s dřevěnou věžičkou. V l.1789–1791 sňata dřevěná část i s věžičkou a tvrz adaptována na faru. R.1975 tvrz zrekonstruována. Nyní v majetku obce Studnice.

Bývalá tvrz a ves opuštěná po roce 1565, dnes samota. Ves se poprvé připomíná roku 1274 jako biskupské léno, tvrz až roku 1389. Tvrz založili nejspíše v polovině 14. století Aleš a Friduš z Linavy.

Zaniklá tvrz v prostoru barokního dvora ze 17. století a pravděpodobný zbytek tvrziště vedle dvora, rybníček ve tvaru L, snad úsek příkopu zaniklé tvrze. Nejstarší zmínka z r. 1332. Panský dvůr v nynější barokní podobě z r. 1742 vznikl za držení knížat ze Schwarzenbergu. Hospodářský dvůr i nyní.

Zdejší tvrz je připomínána pouze v zápisech majitelů v zemských deskách v r.1630 a 1635. Stavitel a místo tvrze nejsou známy. Tvrz zanikla v období třicetileté války.

Zaniklá tvrz s dvorem a vsí na soutoku Doubravky a Kněžického potoka. Ves stejného jména poprvé připomínána v pol. 16. stol., za stavitele tvrze se považuje Albrecht Robmháp, tvrz poprvé zmiňována v r. 1627. Pustá po roce 1646.

Dochovaná kamenná věžovitá stavba tvrze byla v 15. stol sídlem nižší šlechty. Její jméno je spojeno s Janem Sudkem z Dolu, který zemřel roku 1475. V jejím sousedství dnes vypuštěný rybník.

V r. 1519 kupuje ves Mikuláš Sudlička z Borovnice. On, či jeho synové, zde budují tvrz zmiň. až v r. 1589, kdy je maj. Václav Sudlička. V r. 1631 je v majetku jeho dcer Kunky a Hedviky. V r. 1654 získává panství Jan Fridrich z Trautmannsdorfu a nechává ho zpustnout. Po r. 1654 se již nepřipomíná.