Výsledky hledání míst

Terénní náznaky po takřka zaniklé tvrzi ze 14. století ve východní části obce Perná. Doložena poměrně bohatým archeologicky zjištěným materiálem.

Barokní sýpka stojí na základech vodní tvrze, zmiňované r. 1414. V majetku pánů z Pernolce, Pehmů z Osova aj. Od konce 15. stol. nebyla trvale obývána a její majitelé se střídali. Poč. 18. stol. byla na jejím místě postavena sýpka. R. 2004 koupena rodinou Turnerů a zrekonstruována na obytné stavení.

Zbytky tvrze rytířů z Pěšic. Na poč. 15. st. za loupeživého rytíře Ješíka z Popovce dobyta hotovostí litomyšl. biskupa. Po několika letech sporů připojena ke košumberskému panství. Dochován pahorek jádra se stopami dvou budov a čelní příkop.

Tvrz v Petříkově se poprvé objevuje v písemných pramenech z roku 1439 a na počátku šestnáctého století byla zpustlá. Byla v držení drobných šlechticů z okolí a také novoměstských měšťanů. Zachoval se z ní val, příkop a tvrziště zarostlé lesem.

Zaniklá tvrz. Z Petrovic se psal r. 1374 Mikuláš a poté Vilém a Pavel. Výslovně se tvrz uvádí r. 1398, kdy jí koupil Smil z Osové. R. 1406 vypálena Vokem IV. z Holštejna. Opravena a r. 1418 prodána Hynkem z Osové Alešovi z Kunštátu a Lysovic. Tvrz patrně poškozena za husitských válek a poté zanikla.

Zbytky hrádku či tvrze nejasných osudů, zřejmě ze 14. st. Na pravoúhlé ostrožně zachovány příkopy a část vnějšího valu (na východě), v jádře terénní nerovnosti po budově či věži o rozměrech 5x7 m, zřejmě hlavní obytné i obranné stavbě sídla.

Dvůr uváděn k r.1307 jako biskupské léno. Za pánů z Bobolusk byla v rámci dvora postavena tvrz, zmiňovaná r.1577. Patrně nepřežila drancování dánských vojsk v r. 1626 či švédských v r.1643 a beze stopy zaniká.

Původně renesanční tvrz založená Kokořovci z Kokořova ve 2. pol 16. stol. Přestavěna v 17. stol. Čtvercového půdorysu, jihovýchodní a jihozápadní nároží s opěrnými pilíři. V přízemí dochovány klenby.

Tvrz, postavená patrně ve 13. stol. Pičín se uvádí v majetku Přemysla Otakara II., který ho daroval Bavorům ze Strakonic. R. 1320 darován maltézskému řádu. Tvrz se uvádí až r. 1473. Přibl. v 16. stol. přestavěna na dvoupatrovou budovu. V pol. 18. stol. byla připojena k Hluboši a upravena na sýpku.

Tvrziště na západním okraji vsi Písnice (dnes součást Prahy 4). Dochovalo se v podobě výrazné terénní nerovnosti s vrcholovou plošinou. Na ploše tvrziště je rodinný dům.

První zpráva o tvrzi pochází z roku 1539, kdy ji Beneš Mírek ze Solopysk dokončil jako nové rodové sídlo. Z konfiskací koupil v roce 1624 plaňanské panství kníže Karel z Lichtenštejna, který na tvrzi nesídlil a nechal ji přestavět na sýpku.

Panské sídlo, v l. 1440 a 1444 je odtud zmiňován Jan z Pořešína. R.1473 umírá Jeremiáš z Plavnice a Plavničky. Bři Mikuláš a Jiří Plavničtí prodali r.1528 statek Janovi z Rožmberka, načež byl dvůr přestavěn Jakubem Krčínem z Jelčan v renesančním slohu. V l.1563–64 přistavěn pivovar a ovčín.

Zcela zaniklá a archeologickým výzkumem nepotvrzená tvrz mající relativně krátkou dobu trvání. Podle literatury je její vznik datován do 14 století. Zanikla za války mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem. V roce 1471 se uvádí již jako pustá.

Zaniklá tvrz, kterou dnes připomínají reliéfní zbytky opevnění. Postavena někdy během 14.–15. stol. Umístění nad hradem Holoubek nabízí myšlenku, že šlo o tvrz obléhací, postavenou při dobývání hradu, který býval sídlem loupeživých rytířů.

Gotická tvrz v písemných pramenech nedoložena, postavena někdy v 15. stol. Vesnice zmíněna r. 1336, kdy ji koupil milevský klášter, později v majetku Lobkowiczů. V 17. stol. tvrz přestavěna na sýpku, dnes v soukromém vlastnictví.