Výsledky hledání míst

Barokní kostel, postavený koncem 17. století na místě starší svatyně, zničené 18. 4. 1681 požárem. Věž z let 1794–95. Při požáru 23. 6. 1982 zničeno veškeré vnitřní vybavení. Zachovalé obvodové zdi následně zakonzervovány, zastřešena věž a presbytář, který dále slouží věřícím. Západně hřbitov.

Pozdně barokní kostel z let 1774–75 na místě starší stavby, doložené 1357. Dominanta areálu, zahrnujícího dále gotickou kapli Navštívení Panny Marie, hřbitov, kapli sv. Jana Nepomuckého a rozlehlou bývalou faru. Vzhledem k současné velikosti vsi udivuje svou rozlohou a výstavností.

Novogotický kostel z režných cihel, doplněných bíle natřenými kamenickými články s mohutnou východní věží, dokončený roku 1903, sloužil kazatelské stanici, od r. 1929 farnímu sboru augšpurské německé evangelické církve. Roku 1945 připadl Církvi čs. husitské, která ho po r. 1990 zrestaurovala.

Kostel, r.1329 postoupen Janem Lucemburským křížovníkům s červenou hvězdou (ve správě řádu do dneška). Vypálen za třicetileté války. R. 1656 přistavěna věž (sloužila též jako strážní). V l. 1702–1715 kostel barokně přestavěn (stavitel F. Fortini). V l. 1973–1976 instalováno šest nových zvonů.

Původní středověký kostel sv. Petra a Pavla z 13. století nahrazen r. 1733 barokní novostavbou, věž přestavěna a výrazně zvýšena r. 1899. V současnosti je věž vybavena elektronickou zvonkohrou. Kolem kostela se nachází hřbitov, ohrazený zdí s kamenným portálem se sochou Panny Marie z r. 1733.

Původně románský kostel postavený kolem roku 1240, snad za účasti strakonické huti. Presbytář pochází z 1. poloviny 14. století, loď byla roku 1515 zaklenuta sklípkovou klenbou. Vnitřní zařízení pochází z doby kolem roku 1760. Obklopen funkčním hřbitovem.

Původně gotický kostel z 1. pol. 14. století (nejstarší záznam v pamětní knize fary k r. 1345). Upraven barokně a přistavěna průčelní věž (1719 -20 - arch. Pavel Ignác Bayer). V r. 1897 rozšířen a restaurován, pak ještě počátkem 21. stol. Přístupný při bohoslužbách.

Stavba z II. poloviny 13. století, spolu s arnoltickým jediný z venkovských kostelíků Frýdlantska s doloženou středověkou kamennou věží, zvýšenou roku 1560. Úpravy v 18. století přinesly zvětšení oken, počátkem 20. století definitivní úprava věže. Po roce 1945 zchátral, dnes bez využití.

Dům čp. 117/II vznikl z ruiny středověkého kostela sv. Petra a Pavla, připomínaného roku 1409. V pohusitské době byl jediným katolickým chrámem v Rokycanech. V roce 1784 vyhořel a roku 1789 byl zrušen. Obytný klasicistní dům na jeho místě využil zachovalých kostelních zdí. Dnes je užíván k bydlení.

Gotický kostel sv. Petra a Pavla pochází z roku 1336. V roce 1864 byly objeveny malby s přijímáním pod obojí (dnes již nedochovány). Při kostele je hřbitov, kde leží jeden z vynálezců ruchadla Václav Veverka (+1849)

Kostel byl založen někdy v 1. polovině 14. století. Později upraven. Současnou secesní podobu získal v letech 1912-1914 při rozšiřující přestavbě. Před kostelem stávala do 2. poloviny 20. století barokní fara. Kostel je v současnosti filiálním a patří pod římskokatolickou farnost Svitavy.

V jádru románský kostel z 13. století prošel poměrně složitým vývojem, několikrát byl upraven v gotice i baroku. V letech 1305–1530 patronát premonstrátské kanonie v Gerasu, poté přešel patronát na město Jihlava. Roku 1662 zasvěcen sv. Havlu, v 18. století barokně přestavěn a změnil zasvěcení.

Kostel v Kučerově románsko-gotického původu doložen r. 1235, zásadně barokně přestavěn v letech 1698-1741 a rozšířen r. 1892. Upravován v letech 1924-1925. Poslední rekonstrukce barokní stavby dokončena r. 2013. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Barokní kostel sv. Petra a Pavla postavil v letech 1768-1769 plzeňský stavitel Eugen Candell (Kondel). Opravy kostela byly prováděny r. 1896, poté v letech 1901-1905 a dále v letech 1984 a 2007. Nyní kostel filiální ve farnosti Dolní Bělá s nedělními bohoslužbami jednou měsíčně.

Farnost se prvně vzpomíná r. 1397. V 90. letech 18. století vznikla nová barokní fara. Současný klasicistní kostel byl postaven v letech 1805-1807 na přání světícího olomouckého biskupa Aloise Josefa hraběte z Kolowrat za finanční podpory Lichtenštejnů. K vysvěcení chrámu došlo v r. 1810.