Výsledky hledání míst

Kostel sv. Štěpána v Malešovicích je gotického původu z 13. stol., v 16. stol. renesančně přestavěn a rozšířen v 19. stol. Rekonstruován r. 2012. Filiální kostel s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 kulturní památka.

Pozdně barokní stavba kostela sv. Štěpána z let 1757-1758 na návrší ve městě je významnou historickou stavbou, jehož součástí je hrobka rodu Althanů. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Pův. gotický farní kostel sv. Štěpána ze 14. stol., od 17. stol. kostel hřbitovní. Nyní v prosté barokní podobě, nevyužívaný a prázdný. Od r. 2017 převeden do majetku města Seč.

Původně gotický kostel z 13. stol. V 18. stol. prošel přestavbou a pak ještě koncem 19. stol. Vedle samostatně stojící čtyřpatrová zvonice; u její východní strany pseudogotická kaplička Panny Marie Lurdské. Vedle kostela fara ze 13. stol., přestavěna secesně ve 20. stol. Přístupno při bohoslužbách.

Není přesně znám rok založení, ale předpokládá se, že to bylo okolo r. 1352. Postaven goticky a v roce 1709 upraven barokně. Novější úpravy pocházejí z let 1894-1895. Vnější část kostela byla opravena v roce 1894 a také i v roce 1934. Uvnitř mramorové náhrobky v dlažbě.

Hřbitovní kostel byl postaven krátce před rokem 1562, r. 1620 vypálen, v roce 1636 byl prakticky nově postaven Českými bratry. Zchátralý kostel opraven v l. 1740–1747, znovu opraven r. 1884, kdy byl nalezen mramorový náhrobník Anny Hochhauserové z Krásného Dvora († 1617), vezděn do podloubí kostela.

Pseudogotický kostel sv. Štěpána byl postaven na místě pův. dřevěného kostela z r. 1765, který vyhořel r. 1889. V l. 1892-1894 byl postaven nový kamenný kostel podle plánů kostela v Knížecích Pláních. V l. 1994-1999 prošel kostel celkovou rekonstrukcí. R. 2002 zavěšen nový zvon Panny Marie Pomocné.

Raně gotický kostel zal. kolem r. 1260, unikátní krypta (dnes kaple sv. Kateřiny) s hvězdicovitou klenbou. Částečně jsou dochovány i další původní architektonické prvky. Na vnějších zdech soubor renesančních náhrobků.

Kostel postavený v letech 1351-1401 se stal farní svatyní jižní (horní) části Nového Města pražského. Stojí v místech osady Rybníček, vedle rotundy, jejíž patrocinium převzal. Nevýrazné barokní úpravy z 18. století setřela tvrdá puristická rekonstrukce, provedená 1874-79 podle projektu J. Mockera.

Gotický kostel snad v původní poloze městečka Mýta na vyvýšenině nad rybníkem. Loď raně gotická, vyšší presbytář a sakristie ze 14. stol., věž z 18. stol. Dnes slouží jako hřbitovní pro Mýto i okolní obce.

Ranně gotický, původně farní, kostel vystavěn po r. 1350. Za husitských válek však fara zanikla. Barokně upravován v r. 1670 a poté ještě v průběhu 18. století. Zachovány gotické nástěnné malby z 2. pol. 14. stol.

Kostel byl vystavěn ve 14. století, v letech 1669 a 1709 byl přestavěn do barokní podoby. V roce 1870 proběhla přestavba oken. V letech 1897-98 proběhla rozsáhlá přestavba a reronstrukce.

Původní románský kostel z 12. století. Goticky přestavěn ve 14. a koncem 15. století. Barokní přestavbou pak prošel v letech 1660 a 1710. Před kostelem stojí čtyřboká stupňovitá dřevěná zvonice.

Zřícenina kostela, postaveného v gotickém stavebním stylu v 2. pol. 13. stol. Patrně v 18. stol. byl kostel barokně přestavěn. Od r. 1945 chátrá (ještě v 70. letech 20 stol. měl střechu a zbytky vnitřního zařízení). Kostel obklopuje funkční hřbitov.

Kostel sv. Štěpána poprvé zmiňován r. 1355 jako farní, s patronátem Alberta z Ryzemburka. Kostel rozšířen a barokně přestavěn v 2. polovině 17. století. Interiér upraven v polovině 19. století a na počátku 20. století.