Výsledky hledání míst

V 17. stol. postavena kaplička poustevna. V r. 1730 postaven barokní kostel sv. Mikuláše. Při poutní kapli v 17.stol. založeny lázně, rozšířené r.1711, zaniklé v 19. st. Rekonstrukce kostela i budovy lázní v letech 1976 – 1986.

Barokní kostel sv. Mikuláše Tolentinského z r. 1733 nahradil zbořenou středověkou stavbu. Po požáru z r. 1835 opraven empírově a pseudobyzantsky v letech 1839-1840. Restaurován r. 1883. Zařízení trojlodní stavby pochází vesměs z 2. poloviny 19. stol. Kostel slouží jako farní.

Barokní kostel postavený r. 1769-1777 snad podle plánů Františka Kermera je přibližně orientovaná stavba s obdélnou lodí s konkávně vybranými nárožími, hranolovou věží v západním průčelí, pravoúhlým presbytářem a sakristií po jeho severním boku.

Jeden z románsko-gotických kostelů severního šumavského podhůří vznikl v letech 1230-40 na výrazném návrší nad dnešním Anínem. Plnil náboženskou i obrannou funkci. Úpravy ve 14. a 18. století, poválečnou devastaci napravila rekonstrukce 1992.

Založen ve 13. stol. olomouckým biskupem Brunem. Rozšiřován, upravován a rekonstruován až do 19. stol. Biskup Pavlovský renesančně upravil interiéry, kardinál Schratenbach přistavěl barokní pohřební kapli P. Marie, Maxmilián Somerau-Beckh regotizoval.

Kostel stojí na místě původního z 12. stol., doložen r. 1257. Ve 14. a 15. stol. opakovaně vyhořel, v letech 1412-1492 postaven nově. R. 1572 byla přistavěna Edelmannova hrobka. R. 1709 kostel poničil požár a při opravě byl barokizován. Koncem 19. stol. prošel celkovou rekonstrukcí.

Kostel zasvěcený sv. Mauritiu (neboli Mořici) stál v Řevnicích již v polovině 13. století. V roce 1749 byl zbořen. Roku 1752 byl dokončen kostel nový, stejného zasvěcení. Patronem kostela je řád křížovníků s červenou hvězdou.

Novorománský kostel sv. Norberta ve Střešovicích byl vybudován v letech 1890-1891 podle plánů Františka Rožánka. Je to orientovaná trojlodní klenutá bazilika s polokruhovou apsidou a průčelní hranolovou věží. Vnitřní vybavení z doby stavby doplnil barokní mariánský obraz pro postranní oltář.

Kostel sv. Oldřicha byl vybudován někdy v 1. polovině 13. století v románském slohu. Během 3. čtvrtiny 13. století byl goticky upraven a ve 2. polovině 17. století byla přistavěna věž. Další stavební úpravy proběhly v 19. a 20. století.

Kostel sv. Oldřicha v Dřenicích je románského původu z 12. stol., přestavěn barokně r. 1680. Od konce 2. světové války nevyužíván a zchátral. Po r. 2024 prodán do soukromého vlastnictví. Od r. 1958 zapsán v seznamu kulturních památek.

Kostel sv. Oldřicha v Nových Sadech, části obce Písečná. Původně gotický s úpravami v následujících stoletích. Polygonální zvonice je renesanční, postavena pravděpodobně kolem r.1600. U věže empírová hrobka majitelů zámku v Písečné.

Nevelký bezvěžový kostel vystavěný v 80. letech 15. století na místě předchůdce z roku 1361, zasvěceného patronu Oldřicha z Rožmberka. Opraven v letech 1640–44. Jižně na něj navazuje bývalá fara s barokními fasádami.

Jednolodní valeně klenutý barokní kostel s hranolovou věží v průčelí a trojbokým závěrem postavil v letech 1744–47 majitel českorudoleckého panství Fr. A. Hartl. Interiér r. 1746 vyzdoben nástěnnou malbou Nanebevzetí Panny Marie od Daniela Grana.

Starší kostel byl kolem r. 1575 renesančně přestavěn. Kolem r. 1727 byla pří úpravách přistavěna věž. Na interiéru kostela se podílel malíř Antonín František Maulbertsch a sochař Ondřej Schwiegl. Farní budova pochází z konce 18. století. Současnou podobu získal farní kostel po přestavbě r. 1872.

Kostel sv. Ondřeje postaven r. 1807. Jednoduchá jednolodní stavba s mírně odsazeným polygonálním závěrem, s prvky baroka. I vybavení kostela prosté. Obklopen hřbitovem. V r. 2007 kostel prohlášen ministerstvem za kulturní památku.