Výsledky hledání míst

Nejistě datovaný, nelokalizovaný a některými odborníky dokonce popíraný hrad ve věnném městě Polička.

Na místě staršího dřevěného opevnění postavený kamenný románský hrad (kol. r. 1200), chránící zřejmě tuto část Vitorazska proti Čechám. Dochován jednolodní kostel sv.Jana Křtitele s apsidou, příkopy, valy a zbytky zdiva odhalené archeologicky.

Zřícenina hradu. Připomínaný prvně r. 1312, založen Bavory ze Strakonic. Směnou za Vitějovice přešel do rukou příbuzných vladyků, kteří se po něm psali. Po r. 1423 se stal maj. Rožmberků, kteří ho r. 1434 nechali zbořit (hrozba opevnění husity).

Hrad postavil v letech 1252–1259 Půta ze Žinkov z rodu Drslaviců. V 1. polovině 15. století již hrad nebyl obýván a pustl. Začátkem 16. století se jednalo již o zříceninu.

Zřícenina gotického hradu, založeného Prockem z rodu Drslaviců koncem 13. stol. V 16. stol. přestavěn a rozšířen Vilémem z Pernštejna, v 17. stol. opuštěn. V 18. stol. upraven hrabětem Harbuvalem de Chamaré.

Zřícenina hradu. Přemyslovské správ. hradiště do pol. 13. stol. (opuštěno). R. 1315 věnoval J. Lucemburský Bavorovi III. ze Strakonic prostředky na stavbu hradu. Lucemburkové vlastnili hrad až do konce 15. stol., poté majitel Půta Švihovský z Rýzmberka. Od roku 1558 již pustý.

Zřícenina hradu z 1. pol. 14. stol. Za majitelů Mašťovských z Kolovrat v 1. pol. 15. stol. dostal hrad dnešní podobu. R. 1523 získali panství Lobkovicové, opustili hrad v 16. stol.

Hrad založen po r. 1330 Janem Lucemburským, od konce 14. stol. zastavován. Po r. 1434 dobyt, od r. sídlem Gutštejnů, po nich královský. R. 1547 zabaven Pluhům z Rabštejna a vypálen, poté zpustnul. Dochovány zříceniny paláce a hradeb, valy a příkopy.

Téměř zaniklý hrad asi z 13.-14. stol. Příslušný katastr uváděn r. 1442, hrad však prvně zmíněn až r. 1492. Velmi sporé zmínky v pramenech. R. 1576 uváděn již jako "pustý zámek Přerovec".

Zřícenina hradu. Zal. r. 1243 Vítkovci. V 1. pol. 14. stol. za Petra z Rožmberka přestavěn a doplněn o kapli. Šlechtou zde byl vězněn král Václav IV. R. 1420 dobyt tábor. husit. vojsky a r. 1437 dle dohody Oldřicha z Rožmberka s Tábory zbořen.

Rozsáhlý areál téměř zaniklého hradu z poloviny 13. století postavený snad Vítkem a Vokem z Prčic na pravém břehu Lužnice. Hrad společně s Příběnicemi na druhém břehu Lužnice kontroloval veškerý pohyb na řece. Obsazen v r. 1420 Tábory jako majetek Vítkovců. Hrad zbořen dle smlouvy z 3. června 1437.

Zaniklý městský hrad na místě současného farního kostela. Zložen patrně koncem 13. stol. jako sídlo Franka z Příbora a Hückeswagenu. Zanikl snad roku 1307 nebo za husitských válek. Pozůstatkem hradu je část věže a snad i zeď kolem areálu.

Zaniklý, patrně strážní objekt z druhé poloviny 15. století, který pohltil novodobý lom.

Hrad v Přibyslavi vznikl asi současně s městem na podnět Přibyslava z Polné v pol. 13. stol., kdy střežil stříbrné doly. R. 1424 obléhán a dobyt husity, u hradu umírá Jan Žižka. R. 1431 obléhán vévodou Albrechtem, ale tentokrát nedobyt. Zpustlý již v r. 1515. Hrad zcela rozebrán a místo zastavěno.

Hrad v Přibyslavicích nebyl doposud stoprocentně potvrzen, ale odborníci jsou o něm přesvědčeni. Je totiž uveden přibyslavický hradský obvod, jako vdovský úděl v r. 1231 královny Konstancie Uherské. O hradu nemáme doposud žádné písemné ani hmotné zprávy. Jeho existence byla nesporně krátká.