Výsledky hledání míst

Mohutná tvrz, postavená koncem 13. st. zřejmě pány z Kestřan jako součást písecké manské soustavy, později rozšířená a v 15. st. doplněná o čelní palác. Dochována řada unikátních detailů – křížová žebrová klenba, sklípková klenba kaple, portály.

Bývalá tvrz z poč. 14. stol. (starší část). V 1. pol. 15. stol. tvrz vyhořela a záhy obnovena; vystavěna mladší část tvrze s hranolovou věží, která se zachovala až do výše 1. patra v levé části nynější budovy čp. 26. Od 19. století sloužila jako myslivna a sídlo lesního úřadu. Nyní soukromý majetek.

Nepatrné terénní stopy tvrziště se zcela zaniklou tvrzi poprvé připomínanou v roce 1445 v souvislosti s Čeňkem z Kladerub. Její zánik je spojován se Švédy a třicetiletou válkou. Poslední doložená zmínka je z roku 1539. Dnes zahrada rodinného domu s nepatrnými terénními zbytky příkopu, popř. valu.

V místech staré školy měla stávat tvrz. Písemně není prokázána, ale pověsti a pomístní jména opevněné sídlo neznámých dějin potvrzují. Víc by mohl přinést archeologický výzkum místa, které od svého vzniku neslo jméno Roma - Řím a bývalo lénem olomoucké kapituly. Ves prvně zmíněna v r. 1320.

Pravděpodobné místo zaniklé tvrze, v místě domů č.p.4 a 5

Zbytky tvrze z 15. stol. dochované na malém ostrůvku v podmáčené louce zámeckého parku, romanticky upravené v 19. stol. do siluet zámeckého pána a paní.

Nevýrazné, leč velké tvrziště pohlcené zástavbou obce. V roce 1356 byl poprvé připomenut Heřman z Klamoše. Místní vladykové ale vymřeli v roce 1395 a poté se majitelé často střídali. Tvrz zanikla v blíže neurčené době na konci středověku.

Tvrziště nedaleko bývalého mlýna v severní části obce v areálu zahradní školky

Svatovítská kapitula postavila pro správu statku v 16.–17. stol. patrovou palácovou tvrz, která se stala v 2. pol. 17. stol. sídlem správy panství Třebíz. Bývalá, později značně přestavěná tvrz zanikla asi ve stavbě domu č. p. 1, který slouží k bydlení.

Jednopatrová obdélná tvrz prvně zmiňovaná v l. 1401 – 1408. Majiteli byli bratři Hynek a Purkart z Klokočína Tvrz často měnila majitele.

Místo nad údolím Lužnice pokládané za možné místo tvrze pánů z Klokot. Tvrz vznikla počátkem 13. století, zanikla za husitských válek. Stojí zde kamenný kříž, místu se říká Kalvárie.

Rozlehlé tvriště v areálu zemědělského dvora. Dochováno ploché jádro bez zbytků zdiva a příkop. Doba vzniku tvrze je nejistá, avšak k polovině 17. století je uváděna jako zpustlý objekt.

První zpráva o tvrzi v Kněževsi pochází z r. 1383, kdy tu seděl Šimon Kněževeský. R. 1420 dobyta křižáky císaře Zikmunda, jako obnovená doložena r. 1434 v majetku Vítka z Landštejna. Během 16. stol. zpustla, při prodeji vsi r. 1575 byla již zaniklá. Na jejím místě nyní pozdně barokní statek.

Původně gotická tvrz, sídlo vladyckého rodu z Kněževsi, jejíž počátky sahají do 1. pol. 14. stol. Prvotní tvrz stavebně upravena v duchu renesance v 1. pol. 16. stol. Ve 2. pol. 18. stol. stavba barokně rozšířena. Po průzkumu a rekonstrukci od r. 2013 sídlo regionálního muzea.

Existence obce je potvrzena od počátku 14. stol., první zmínka o tvrzi je z r. 1361, kdy je sídlem Ješka Tupce. Později zde sídlí Ctibor z Kněžmosta, zmiňovaný v letech 1373 a 1380. Později tento rod, který se dál píše z Valečova a Kněžmosta, své sídlo opouští. Záhy bylo zničeno nepřítelem.