Výsledky hledání míst

Reliéfní náznaky tvrze ze 13.století, dnes díky zemědělské činnosti téměř neznatelné.

Terénní pozůstatky drobného tvrziště v podobě pahorku vystupujícího z roviny pole. Rozměr tvrze max. 25 x 10 (17) m. Možný předchůdce zámku v centru Hustopečí. Archeologicky doložena existence tvrze ve 14. a počátku 15. století.

Pozdně gotická původně věžová tvrz prošla v 19. století přestavbou na obytnou budovu. Přitom byla rozšířena a získala dnešní fasádu.

Na byty přestavěná budova sídla, které v 1. pol. 16. st. (první zmínka z r. 1542 za Koupských z Břízy) nahradilo původní blíže neznámou gotickou tvrz. Od r. 1666 ves připojena pány z Mitrovic ke lnářskému panství. Dochována kamenná erbovní deska.

Středověké sídlo ze 14. století, pravděpodobně vodní tvrz. Terénní pozůstatky, na nichž stojí kaple a obytný dům č.5 a část zachované na sucho kladené kamenné zdi, na jižní straně uzavírající areál tvrze. Ctibor z Hvozdna připojil pečeť ke stížnému listu k upálení Mistra Jana Husa. Volně přístupno.

Jablonná byla malou vsí v údolí Střely, zmíněná poprvé roku 1227. Patrně ve středu vsi stávala tvrz. Dnes se po ní mezi rekreačními chatami nezachovaly žádné pozůstatky.

Zaniklá středověká osada a tvrz, pokládaná za předchůdce města Frýdku. Založena patrně již koncem 12. stol. jako trhová osada obývaná knížecími horníky - jamníky. Jedna z teorií jí klade do prostoru Frýdku, druhá do Starého Města u Frýdku.

Zcela zmizelé tvrziště poprvé zachycené roku 1408, kdy Hynek z Ronova a Letovic zapisoval obec Jarohněvice Vítoslavovi z Voděrad. Jako součást tehdejšího zboží se v zápise uvádí i tvrz. Po odprodeji Vilémem z Pernštejna v roce 1496 městu Hodonín tvrz zanikla.

Téměř zaniklé tvrziště v osadě Jarošov, které není v písemných pramenech nikde doloženo. Tvrziště se nachází na soukromých pozemcích a jeho pozůstatkem jsou dva krátké úseky příkopů vysekaných ve skále

Zbytky renesanční tvrze postavené v polovině 16. století rytíři Jesenickými z Janovic. Po připojení k Náměšti r. 1629 sloužila hospodářským účelům, později byla opuštěna a z větší části zanikla.

Tvrziště z druhé poloviny 13. století nedaleko Rokycan. Půl kilometru na sever od tvrze jsou patrné stopy po zaniklé vesnici. V roce 1601 jsou tvrz i vesnice uváděny jako pusté.

Tvrziště v zahradě domu č. p. 146 nedaleko románsko-gotického kostela. Dle amatérského výzkumu v 30. letech, při kterém nebyly nalezeny žádné pozůstatky zdí, byla celá dřevěná. Zbytky keramiky získané při témže výzkumu lze datovat do 2. pol. 14. stol. a počátku 15. stol., kdy tvrz zanikla.

Výrazné tvrziště s podsklepeným jádrem a zbytky vodního příkopu. První doložený majitel byl Přech z Javorníka, tvrz doložena r. 1528. Zpustla pravděpodobně na konci 16. století.

V prostorách kostela sv. Petra a Pavla stávala od 13. století asi dřevěná tvrz, základní rodové sídlo pánů z Ceblovic. Dochovány nerovnosti terénu. Zanikla asi nejpozději počátkem 15. století, byla pravděpodobně nahrazena druhou tvrzí v obci a dalšími rodovými sídly.

Vodní tvrz v Jeřeni byla postavena v 1. polovině 14. století a první zmínka pochází z roku 1321. Zanikla po připojení vsi k valečskému panství roku 1585. Do současnosti se zachovaly zbytky kruhového vodního příkopu a pahorek jádra se zbytky dodatečných sklepů z 19. století