Výsledky hledání míst

Tvrz založil v druhé pol. 13. stol. Hron z Náchoda. První písemná zmínka r. 1422. Za husitských válek se jí zmocnil Jan Kolda ze Žampachu. Poslední zmínky z r. 1462. Kolem r. 1500 se z ní stává svobodný dvůr, který na jejím místě stojí dodnes.

Terénní relikty starší z hrušovských tvrzí nad soutokem Čertovky a Jizery pocházející zřejmě už ze 13. století. Je chráněna dvěma příkopy s valy. V držení rodu Hrušovských z Hrušova, později připojena k Brodcům.

Terénní pozůstatky tvrze postavené zřejmě ve 14. století, poprvé zmiňována v roce 1416 při připojení ke Studeněvsi. V polovině 16. století zmiňována jako pustá. V r. 1711 obnoven dvůr na místě původní vsi a tvrze – dnešní statek Martinice.

Zaniklá tvrz Vranovských z Valdeka, zchudlé větve významného rodu Buziců, ze 14. stol.. V 15 stol. připojena k Rožmitálu, zanikla zřejmě požárem během 16. století. Doposud jsou dobře patrné její terénní pozůstatky obdélného tvaru chráněné příkopem.

Ves Hustířany je zmiňována od třetiny 14. století, tvrz však není výslovně uvedena. Nepravidelný tři metry vysoký pahorek tvrziště datovaného keramikou do 14.-15. století odděluje od ostrohu příkop, kterým dnes protéká Litíčský potok.

Reliéfní náznaky tvrze ze 13.století, dnes díky zemědělské činnosti téměř neznatelné.

Terénní pozůstatky drobného tvrziště v podobě pahorku vystupujícího z roviny pole. Rozměr tvrze max. 25 x 10 (17) m. Možný předchůdce zámku v centru Hustopečí. Archeologicky doložena existence tvrze ve 14. a počátku 15. století.

Pozdně gotická původně věžová tvrz prošla v 19. století přestavbou na obytnou budovu. Přitom byla rozšířena a získala dnešní fasádu.

Na byty přestavěná budova sídla, které v 1. pol. 16. st. (první zmínka z r. 1542 za Koupských z Břízy) nahradilo původní blíže neznámou gotickou tvrz. Od r. 1666 ves připojena pány z Mitrovic ke lnářskému panství. Dochována kamenná erbovní deska.

Středověké sídlo ze 14. století, pravděpodobně vodní tvrz. Terénní pozůstatky, na nichž stojí kaple a obytný dům č.5 a část zachované na sucho kladené kamenné zdi, na jižní straně uzavírající areál tvrze. Ctibor z Hvozdna připojil pečeť ke stížnému listu k upálení Mistra Jana Husa. Volně přístupno.

Jablonná byla malou vsí v údolí Střely, zmíněná poprvé roku 1227. Patrně ve středu vsi stávala tvrz. Dnes se po ní mezi rekreačními chatami nezachovaly žádné pozůstatky.

Zaniklá středověká osada a tvrz, pokládaná za předchůdce města Frýdku. Založena patrně již koncem 12. stol. jako trhová osada obývaná knížecími horníky - jamníky. Jedna z teorií jí klade do prostoru Frýdku, druhá do Starého Města u Frýdku.

Zcela zmizelé tvrziště poprvé zachycené roku 1408, kdy Hynek z Ronova a Letovic zapisoval obec Jarohněvice Vítoslavovi z Voděrad. Jako součást tehdejšího zboží se v zápise uvádí i tvrz. Po odprodeji Vilémem z Pernštejna v roce 1496 městu Hodonín tvrz zanikla.

Téměř zaniklé tvrziště v osadě Jarošov, které není v písemných pramenech nikde doloženo. Tvrziště se nachází na soukromých pozemcích a jeho pozůstatkem jsou dva krátké úseky příkopů vysekaných ve skále

Zbytky renesanční tvrze postavené v polovině 16. století rytíři Jesenickými z Janovic. Po připojení k Náměšti r. 1629 sloužila hospodářským účelům, později byla opuštěna a z větší části zanikla.