Výsledky hledání míst

Čtyřkřídlý goticko-renesanční zámek postaven kolem r. 1533 Adamem z Říčan. Od r. 1584 do r. 1635 byl majitelem Václav Michna z Vacínova. Od r. 1637 patřil Šternberkům, r. 1948 zkonfiskován. Roku 1982 vyhořel, po restituci postupně opravován.

Lovecký zámek postavený v 70. letech 19. století za Jana nebo Josefa Valdštejna-Vartenberka. Valdštejnům patřil až do roku 1945, kdy byl konfiskován a stal se majetkem státu. V současné době je opět v rukou potomků rodu Valdštejnů a slouží pro rekreační účely.

Nevelký patrový zámek s přízemními bočními hospodářskými křídly v rámci bývalého panského dvora. Ves zmiňována poprvé v r. 1447. Zámek vystavěn po r. 1796 Vojtěchem Gussnarem z Komorna či Janem Farníkem. Po r. 1945 dvůr zkonfiskován a využíván k zemědělským účelům, čímž výrazně zchátral.

Bývalý zámeček - sídlo správy dvora - na západním okraji Závady. Vystavěn patrně po r. 1530 spolu s dvorem. Nejpozději za rodu Marků ze Zuann využíván i pro pobyty majitelů. Za Rotschildů v 60. letech 19. století poskytnut pro školní účely, čemuž slouží dodnes. Vzhled poznamenán moderními úpravami.

Budova pozdně renesanční tvrze z r. 1626 postavena Vilémem ze Šicendorfu. R. 1805 připojena ke schwarzenberskému Orlíku. Čtyřkřídlá patrová budova s vnitřním nádvořím poškozena požárem r. 1982, nad vjezdem dochovaná erbovní deska stavitele, po opravě slouží restaurátorské dílně a pro kulturní akce.

Lovecký zámek, který roku 1822 nechal postavit František Josef Bretfeld Chlumčanský, svobodný pán na Kronenburgu. Dnes je objekt nepřístupný, v zámku sídlí Domov pro osoby se zdravotním postižením.

Zámek vznikl přestavbou staršího hradu počátkem 17. stol., tu provedl Rudolf II. Za třicetileté války byl vypálen a poté sloužil jako vězení. R. 1943 zde byl štáb SS, armáda zámek opoustila r. 1997 a 18.6.2005 byl otevřen pro veřejnost.

Kdy vznikla zdejší tvrz není známo, poprvé se připomíná až v r. 1638 za hofrychtáře moravského. V letech 1717-1720 ji nechal František Ferdinand Sak z Bohuňovic přebudovat na zámek. Později přestavěn. Koncem 19. stol. sloužil jako kanceláře a byty úředníků, od r. 1947 jako ústav sociální péče.

Zámek byl založen Janem Vlasákem Klusákem z Kostelce v l.1700 až 1702. Zámek byl kolem r. 1723 rozšířen o kapli. V r. 1782 zámek vyhořel. Po r. 1918 by zámek využíván Červeným křížem. Dnes je zde Ústav sociální péče pro postižené muže.

Zámek byl r. 1825 přestavěn bavorským knížetem Bedřichem z Oetingen-Wallersteinu ze starší budovy sloužící jako klášter, později jako rafinérie na třtinový cukr a chemická továrna. Do r. 2009 zde sídlila expozice asijských sbírek Národní galerie.

Zámek byl postaven jako náhrada starší tvrze v 18. stol. Dnes je v soukromých rukou a je v rekonstrukci.

Renesanční zámek vznikl v 16. stol. z tvrze, kterou na čtvercový zámek přebudoval r. 1569 Oldřich z Kounic. Zámek byl díky arkádám, hranolovým věžím v nárožích a celkové mohutné stavbě v pramenech uváděn jako hrad (v r. 1624).

Zámek byl postaven r. 1730 augustiánským klášterem jako letní sídlo pro hosty. Později zde byla továrna na bílou keramiku, která zde byla vyráběna do konce 19. stol. Po válce patřila budova zámku MNV a dnes je ve velmi špatném stavu.

Zámek přestavěný z gotického cisterciáckého kláštera, založeného r. 1212 Bočkem z Kunštátu. 16. 7. 1784 vyhořel a byl zrušen. O dva roky později byl upraven v zámek. Dnes je v něm umístěno muzeum knihy a stavitele G. Santiniho.

Nevýrazná zámecká budova asi z let 1758-59, r. 1839 vyhořela, snížena na jednopatrový objekt. V r. 2012 částečně rekonstruovaná. V minulosti sídlo lesního úřadu boskovického panství. Dnes v soukromém vlastnictví.