Výsledky hledání míst

Panský hospodářský areál vznikl na konci 16. století. V r. 1760 dvůr se sýpkou vyhořel. K výrazným úpravám dvora došlo ve 20. letech 19. století a mezi lety 1851-1852. Kolem r. 1863 upravena správní budova. Sýpka je kulturní památkou.

Raně barokní sýpku dal roku 1642 vybudovat majitel jaroměřického panství Gerhard z Questenberka. Používána byla Ústřední vojenskou zásobárnou. Východní křídlo dobudoval Jan Antonín z Questenberka v roce 1648. Dnes budova je v soukromých rukou a stále slouží jako součást hospodářského areálu.

Památkově chráněná obdélná sýpka z lomového kamene je pozdně středověkého původu. Představuje doklad středověké lidové architektury v dané oblasti. Sklep má zaklenutý valenou klenbou z lomového kamene. Zachovala se kamenná ostění portálů a střílnová okna. Zastřešena je sedlovou střechou.

Památkově chráněná pozdně středověká sýpka je hodnotným dokladem středověké lidové architektury v dané oblasti. Sýpka má téměř čtvercový půdorys, má klenutý sklep. Zachovala se pětice původních střílnových okének a kamenná ostění portálků. Sýpka je zastřešená valbovou střechou.

Tvrziště po blíže neznámém sídle založeném ve 14. století snad rodem Krabiců z Veitmile, zřejmě v místech staršího hradiště. Tvrz zanikla v průběhu 16. stol., v současné době dochován šíjový příkop s valem a pahorek po tvrzi.

Terénní náznaky jsou pozůstatkem jednodílného hradu s širokým čelním příkopem. Jeho zakladatelem byl pravděpodobně Havel Houba z Lemberka, který zde sídlil v roce 1322. Později se hrad stal majetkem Valdštejnů. V roce 1437 se Sytový naposledy zmiňuje jako centrum vlastního panství.

Rozhledna s chatou na vrcholu kopce Tábor jižně od Lomnice nad Popelkou byly postaveny v letech 1911–13. Devastaci po roce 1990 napravuje prováděná oprava.

Tábor Říšské pracovní služby (RAD Lager 2/370 Haid) z konce r. 1939. Skládal se z 18 dřevěných baráků, od r.1941 měl část určenou pro dívky. R. 1945 využit pro německé civilisty - uprchlíky z osvobozených území. V září 1945 byl zrušen. Zachovaly se fragmenty betonových konstrukcí – schodů a šachet.

Nejstarší a nejmenší dochovaná vyšehradská brána, chránící pevnost na nejzranitelnějším místě, od Pankrácké pláně. Udávaný rok vzniku 1655 není pravděpodobný, nejspíš vznikla už během třicetileté války. Sloužila jako celnice výběrčím potravní daně i k bydlení. V roce 1931 proražen průchod pro pěší.

Barokní zámek z 18.stol. je dnes sídlem městského úřadu a základní umělecké školy. K vidění je sloupový vestibul s jednoramenným schodištěm a lze nahlédnout do prostoru bývalé hradní věže.

Venkovský historický mlýn s turbínou z 19. století na říčce Ostružné. Zděný, jednopatrový; mlýnice a dům pod jednou střechou, ale dispozičně oddělené. Dochované provozy pily a výroba elektrické energie. V posledních letech rekonstruován.

Tálínský rybník o rozloze 50 ha leží na západním okraji obce Tálína jižně od Písku. Je doložen od r. 1515, ale nejvíce ho proslavila zlidovělá písnička, kterou složili dva zamilovaní mládenci, vesničtí muzikanti, docházející po jeho hrázi za krásnou dcerou místního baštýře.

Tvrziště pravděpodobně rožmberské tvrze ze 13. století, doložené v roce 1378, jako panské sídlo naposled uváděna roku 1390. Poté sloužila jako správní centrum a zanikla v průběhu 16. století.

Zřícenina hradu. Zakl. poč. 14. stol. Arnošt z Kouniců. V drž. pánů z Talmberka do 2. pol. 15. stol. R. 1473 maj. Bedřich Ojíč z Očedělic a r. 1487 Bedřich ze Šumburka a Talmberka. Zpustl pravd. poč. 16. stol. – r. 1533 pustý.

Experimentální stavba na novoměstském nábřeží z let 1992-1996. Podle dvou věží, betonové a prohnuté skleněné, připomínající taneční pár, nazývána Ginger a Fred nebo Tančící dům. Projektovali Vlado Milunić a Frank O. Gehry. Stavba vyhledávána především zahraničními turisty.