Výsledky hledání míst

Pramen unikátní Chudeřické kyselky byl navrtán r. 1974 v hloubce téměř 500 m. Minerálka se pyšní vysokou mineralizací s vysokým obsahem jódu. Protože nevytéká až na povrch, musí být čerpána čerpadlem ovládaným spínačem v altánku na zděných sloupcích u ohybu místní silnice.

Zcela zaniklý hrad či hrádek zvaný Chudoba. Vznikl buď v době stavby hradu Žampachu na přelomu 13.-14. stol. jako jeho opevnění, či později samostatně jako součást předhradí. Zanikl před r. 1540, kdy je již veden jako pustý.

Pozdně empírový zámeček s dochovanými částmi starší tvrze a renesančního zámku. Terschové přestavěli zámek v roce 1847 do dnešní podoby. Tato čtyřkřídlá dvoupatrová budova s nízkými kulatými věžicemi v rozích dnes slouží jako hotel.

Chudobinec postaven na podnět hraběte Maxmiliána Kinského v obci Sloup v Čechách.

Zříceniny gotického hradu, prvně zmíněného r. 1391. Po připojení k rybnovskému panství r. 1532 hrad ztratil rezidenční funkci a zpustl. Brzy zmizelo i jeho jméno a zříceniny se začaly nazývat Pustý zámek.

Ojedinělá rozhledna na vrcholu churáňovského skokanského můstku z r. 1978 byla otevřena v letech 1993-2001, poté zde byl vysílač mobilního operátora. Po rekonstrukci rozhledna obnovena r. 2015. Vyhlídková plošina ve výši 32 m přístupná po 159 schodech, vstup zpoplatněn.

Churáňovský vrch je plochý šumavský vrchol s meteorologickou stanicí nad osadami Churáňov a Zadov s rozsáhlými lyžařskými a rekreačními areály Zadov a Kobyla, lanovkami, vleky a rekreačními zařízeními.

Pravěké i slovanské hradiště se nacházelo na úzkém skalnatém výběžku obtékaném ze tří stran řekou Dyjí jižně od obce Chvalatice.

Míisto opevnění - hradiště - nejasného stáří, nachazející se nad obcí Chvalčov. Lokalita byla ve 20. století takřka z poloviny odtěžena dnes již nefunkčním kamenolomem.

Výstavbou poškozené tvrziště (pahorek jádra obklopený příkopem) z přelomu 13. a 14. století. Destrukce byla dokonána stavbou venkovního bazénu na pahorku jádra. Jediná zmínka o tvrzi je z roku 1555, kdy je uváděna jako pustá.

Renesanční tvrz, vystavěná po polovině 16. století. Residenční funkci plnila do počátku 17. století, poté utilitární využití s řadou negativních vlivů.

Objekt je mimo ves a nachází se na ostrůvku u rybníku Plačku. Mohl by být prvním feudálním sídlem ve Chvalešovicích, což by dokazovala situace i drobné nálezy. V r. 1387 je zmiňován Pešík Kabele z Chvalšovic. Roku 1411 se společně udávají Setěch a Jan Buben z Chvalšovic.

V lokalitě příznačně nazývané Hradisko se předpokládá opevnění, jehož existence nebyla prozatím potvrzena. Na počátku 20. stol. měly být někde v těchto místech objeveny důkazy o osídlení ze starší a pozdní doby kamenné.

Zámek byl původně tvrzí pravděpodobně z 1. pol. 14. stol. Od roku 1548 je zmiňovaná jako zámek. Roku 1945 přešel do majetku státu. Sloužil státnímu statku, poté národnímu výboru. Od 80. let je v podstatě neudržovaný a chátrá.

Původně barokní zámek, jenž vznikl rozšířením tvrze založené ve Chvalkovicích ve 2. polovině 16. století. Po roce 1945 kompletní přestavbou historicky znehodnocen. Dnes je nevyužívaný a ve zchátralém stavu.