Výsledky hledání míst

Čtverhranné tvrziště se zaoblenými rohy a zachovalým příkopem v šikmém svahu leží na jihovýchodním okraji vsi Solec.

Částečně dochované tvrziště na jihovýchodním okraji obce je pozůstatkem sídla doloženého již koncem 13. století, kdy bylo v držení Ješka řečeného Studí ze Solečka. Dnes je viditelný hlavně vyschlý vodní příkop obklopený valem nad prudkou strání.

Solní brána byla součástí městského opevnění. Není jisté kdy byla postavena, snad již za Přemysla Otakara II. (1233-1278) v souvislosti s jeho příkazem zajistit přístup k vodě. Hradby byly zdokonalovány zejména ve 14. stol. Později hradby ztratily svůj význam a byly bourány, aby udělaly místo domům.

Budova byla postavena r. 1531 jako skladiště obilí, později byla využívaná jako městská zbrojnice a ještě později v ní byl sklad soli. Dnes slouží Jihočeskému motocyklovému muzeu a lze zde shlédnout mnoho historických motocyklů vyrobených od r. 1899.

Budova bývalé solnice byla postavena v období renesance (konec 15. stol. - poč. 17. stol.) přístavbou ke středověké hradební zdi. Později byl dům barokně přestavěn a koncem 18. stol. klasicistně upraven. R. 1959 byl celkově zrekonstruován. R. 2003 oprava fasád a oken. Dnes je využíván k bydlení.

Věž z 15. století, sloužila jako hláska, sklad soli, šatlava, radnice a do padesátých let 20. stol. i jako hasičská zbrojnice. Dnešní podoba je výsledkem úpravy z počátku 20. stol.

Benjamin z Vlknova postavil po r.1558 sídlo označované jako tvrz, zámek, nebo zámeček. R.1699 je získali pražští karmelitáni a zámeček přeměnili v hospodu. R.1952 převzalo objekt JZD, hospoda zrušena.

V 1. pol. 18. stol. vystavěn mohutný sklad soli - solnice. Sůl z Prahy dováželi v rámci robotní povinnosti sedláci. Na fasádě budovy zbytky pilastrů a rámování oken. Dvoudílné štíty mají trojúhelníkové vrcholy. K solnici patřila klenutá barokní brána, generální oprava roku 2000.

Skanzen Solvayovy lomy na hřebenu Stydlých vod, zpřístupněný pro veřejnost r. 1998, je unikátním místem, kde se lze během turistické sezóny seznámit se způsobem těžby a dopravy vápence v Českém krasu. Jízda lomovou malodráhou je zážitkem zejména pro děti.

Před 100 lety opuštěný vápencový lom poblíž nádraží Křižany pohltila příroda. Od r. 2017 je areál zpřístupněn žlutě značenou okružní stezkou s odbočkami na tzv. Krásnou vyhlídku a k Loupežnické jeskyni. Zdevastovaná jeskyně není přístupná.

Kovový kříž vsazený do poměrně masivního kamenného podstavce klasicistních tvarů a výzdoby stojí v západní části vsi u někdejšího mlýna a cihelny. Jako rok jeho vztyčení udává literatura rok 1772, jako objednatele Kajetána Sommera. Na vlastním kříži chybí jakákoli známka datace.

Terénní zbytky zaniklého hradu. První zmínka r. 1379, další zpráva až r. 1461 Jana ze Šontálu, záhy na to hrad zpustl a v roce 1544 se hovoří pouze o pusté vsi Šontálu.

Přírodní komplex Soos v Chebské pánvi nedaleko Františkových Lázní, jímž prochází naučná stezka, nabízí nevšední zážitek pro všechny zájemce o přírodní zajímavosti. V národní přírodní rezervaci platí zvláštní režim.

Beskydský vrchol poblíže hrádku na Bílé. Strategické místo a utváření terénu na vrcholu kopce vyvozuje domněnku možného zásahu člověka. Místo čeká na podrobný archeologický průzkum.

Dřevěná rozhledna Sosnová byly postavena r. 2018 na Anenském vrchu jihozápadně od obce Sosnová na Opavsku. Je 25 metrů vysoká a od svého dokončení volně přístupná veřejnosti. Doplňuje ji turistické odpočívadlo u staré obnovené studny.