Výsledky hledání míst

V zámek byla přestavěna starší tvrz, někdy mezi l. 1543-86 pravděpodobně J. Kalenicem mladším. Další majitel, K. Hildprandt dal zámek v l. 1921-22 přestavět v pseudorenesančním slohu podle plánů stavitele V. Volfa. Nyní je zde drážní učiliště.

Nejstarší panské sídlo asi z konce 14.st. zaniklo. Až koncem 19. st. obytná budova v poplužním dvoře přestavěna na zámek - prostou obdélnou patrovou budovu s mansardovou střechou. Po r. 1948 zámek zabaven státem, později sloužil státnímu statku a zcela zdevastován. Po r. 1989 vrácen v restitucích

První zmínky o panském sídle jsou z 1. poloviny 16. stol. K přestavbě na zámek přibližně dnešního vzhledu došlo na přelomu 17. a 18. stol. V polovině 19. stol. byl zámek upraven do empírové podoby. Při zámku park s barokní oranžerií.

Barokní zámek byl postaven počátkem 18. stol. pravděpodobně Jiřím Antonínem Veleckým. R. 1751 se zámek stal majetkem kláštera ve Vranově. V r. 1814 byl zámek přestavěn na továrnu. A r. 1899 se zámek stal majetkem obce, byla v něm škola a gymnázium.

Zcela zaniklý zámek, který byl centrem biskupského léna, se poprvé připomíná v letech 1704-1705, kdy léno drželi bratři František a Antonín Pachtové z Rájova. Významnými majiteli byli v roce 1872 bratři Mitrovští z Nemyšle.Po roce 1948 jej přebírá stát a v roce 1989 byl v havarijním stavu zbořen.

Novobarokní zámek z r. 1841 v současné podobě z let 1927-1930 na místě někdejšího opevněného dvora zbraslavského kláštera. Nyní v soukromém vlastnictví, bez zařízení a nepřístupný. Možnost pronájmu prostor i parku.

Zámek navazující na renesanční tvrz, vybudovaný v roce 1602 Zikmundem Volfem rovněž v renesančním slohu. V roce 1633 jej získal Zikmundův bratr Fridrich Jankovský, majitel Bítova, jenž byl jeho hlavním rezidenčním sídlem. Od té doby zámek plnil spíše jen hospodářskou funkci statku. A rovněž po roce 1945 sloužil místnímu JZD.

Malý barokní zámek z 18. stol. vzniklý přestavbou tvrze. V roce 1775 vyhořel a poté byl prakticky znovu postaven za hraběte Josefa Malabaile z Canalu v pozdním barokním slohu. V roce 1910 jej koupila obec Slatina.

Gotickou tvrz ze 14. století přestavěl Bohuslav Mazanec z Frymburka po r. 1561 na renesanční zámek. R.1732 Josef František ze Schönfeldu zámek barokně upravil. Auerspergové v 19. stol. upravili zámek neoslohově. R. 1945 zámek konfiskován Trauttmansdorfům .V l. 1950-52 zřízeno hippologické muzeum.

Zámek nahradil, pravděpodobně v 17. století, starší tvrz . Současná podoba vznikla při klasicistních přestavbách kolem r. 1820, a historizujících úpravách kolem r. 1925. Nyní je v soukromých rukou a probíhá jeho oprava.

Původní dřevěná, později kamenná tvrz byla v průběhu 17. stol přestavěna na zámek. Barokně upraven v pol. 18. stol. Po roce 1845 změněna podoba zámku pozdně klasicistními úpravami. Moderní účelové interiéry dostal zámek po polovině 20. století.

V místech zámku stávala tvrz, za třicetileté války zničená. Antonín Veith zahájil roku 1840 stavbu zámečku v maurském slohu, který nazval Slavín, určeného k uložení Schwanthalerových soch. Ze zamýšlených čtyř věží stojí jen jediná, areál nedostavěn.

Barokní zámek stojí na místě román. tvrze řádu něm. rytířů (zač. 13. stol.). V majetku Kouniců nejprve koncem 16. stol. postaven renesanční zámek, poté barokně přestavěn v obd. 90. let 17. stol. – r. 1752, arch. Domenico Martinelli a Ignác Valmaggini. Rekonstrukce v 70. l. 20 stol. a v l. 2004-2012.

Původně tvrz vzpomínaná r. 1480, přestavěná na renesanční zámek v letech 1572 - 1586 za Jiřího Vlka z Konecchlumí. Dříve patrová budova zvýšena o patro při přestavbě r. 2004. Dnes domov důchodců.

Tvrz nejspíše ze 14. stol. v polovině 15. stol. přestavěna za Supů z Fulštejna na renesanční zámek. Dnešní pozdně barokní podoba zámku je přestavby v polovině 18. stol. za Jana z Mattencloit.