Výsledky hledání míst

Evangelický kostel augsburského vyznání v Černilově vznikl nejprve jako dřevěná stavba r. 1789, nahrazená r. 1824 pseudoslohovou zděnou. Věž byla přistavěna r. 1889. Od r. 1978 v majetku obce a slouží jako smuteční obřadní síň.

Areál někdejší Arcibiskupské pily na Ostravici. Na místě starší vodní pily vybudována r.1895 moderní parní pila. Až do r. 1910 dřevo k ní plaveno po řece Ostravici, od r.1910 po železnici. V l. 1909-10 pila modernizována. Dodnes slouží svému účelu.

Neoklasicistní objekt bývalé České banky Union, dnes ČSOB, vznikl přestavbou starší obytné vily Dr.Karla Krause podle projektu Ernsta Kornera z roku 1921. Sloupový portik zdobí sochy od Augustina Handzela.

Budova bývalé barokní bochovské fary byla postavena v roce 1750. Jde o rozsáhlou obdélnou jednopatrovou budovu, krytou mansardovou střechou. Hlavní průčelí je trojosé s vystupujícím středovým rizalitem. Od roku 1958 je památkově chráněna. Na počátku 21. století prošla rekonstrukcí, není využívána.

Společnost Jáma Karolina začala svoji důlní činnost roku 1837, od roku 1863 v majetku rodu Rotschildů. Postupně vznikl velký průmyslový komplex jehož provoz byl v 70. letech minulého století ukončen.

Bývalou kapli sv. Jana Nepomuckého dala postavit r. 1897 v tehdy prosperující sklářské osadě Jiříkovo Údolí (Georgenthal) Filipína hraběnka Buquoyová. Když se po r. 1945 osada vylidnila, kaple chátrala a byla určena k demolici. V roce 1968 přeměněna na rekreační objekt, tomuto účelu slouží dodnes.

Barokní přízemní dvoupodlažní obdélná budova ukončená polokruhovým závěrem; v něm dnes asymetricky umístěný vstup. V minulosti součást areálu kostela sv. Blažeje, sloužila jako márnice. V současnosti památkově chráněný soukromý objekt.

Myslivna pocházející patrně z poč. 19 stol. Pozoruhodná architektura se zcela vymyká okolní venkovské zástavbě. Myslivna je přízemní budova protáhlého obdélného půdorysu. Je zděné konstrukce s vnitřní cihlovou stěnou. Dům je mimořádnou historickou stavbou.

Empírová poštovní stanice s pohostinstvím a stájemi byla postavena roku 1817 ústeckým poštmistrem J. M. Ulbrechtem. Díky dochovanému původnímu provoznímu příslušenství patří k ojediněle dochovaným památkám komunikačního stavitelství té doby.

Novogotická stavba z roku 1842 na místě původní radnice, od roku 1871 sídlo okresního soudu. Jižní část přistavěná r. 1847 nahradila starou městskou školu.

Neobarokní stavba z roku 1801 sloužící jako radnice do připojení Zábřehu nad Odrou k Ostravě. Po rozsáhlé rekonstrukci v roce 1994 slouží jako modlitebna Bratrské jednotě Baptistů.

Bývalá dřevěná rozhledna na bočním hřebenu Bílých Karpat. Postavena v roce 2011, zbořena roku 2023.

Nenápadné obytné stavení má pozdně gotické jádro, v rozsáhlém podzemí se třemi sklepy je unikátní středověká konstrukce trámového stropu s kamenným záklopem, dendrochronologicky datovaná do roku 1484. Stavba prošla řadou úprav a přestaveb. Nyní v soukromém majetku.

Po přesunu tělocvičné činnosti v průběhu r. 1920 přeměněn na biograf Sokol. Zahájení provozu kina 1. května. Za bombardování 22. března 1945 část kina poškozena. V r. 1949 kino znárodněno a přejmenováno na kino Střed. R. 1994 budovu dostal opět Sokol. V současnosti v budově sídlí kasino.

Původně patrová, dnes přízemní budova nejistého stáří pod Vyšehradem. Patřila Vyšehradské kapitule a od poloviny 19. století až do své smrti r. 1887 zde bydlel zakladatel české geologie profesor Jan Krejčí. Po dostavbě Vyšehradského tunelu úřadovna výběrčích potravní daně na čáře (akcíz) a mýtnice.