Výsledky hledání míst

Skupina vyhlídkových konstrukcí na vrchu Stráž u Rokytnice nad Jizerou zbudována v letech 2020-2021 podle plánů libereckého ateliéru Mjölk. Parametrům rozhledny odpovídá nejvyšší vyhlídka Horník na západním okraji hřebenu. Výhledy na hřebeny Krkonoš.

Zaniklý hrádek. Vybudován v období 2. pol. 14. stol. – zač. 15. stol. Před r. 1450 byl patrně alodním (tj. svobodným) statkem v držení neznámého vlastníka.

Ocelová rozhledna (35 m, 410 m n. m.) byla postavena r. 2008 společností T-Mobile, veřejnosti byla zpřístupněna r. 2009. Jedná se o typizovaný stožár – vysílač mobilního operátora s vyhlídkovou plošinou. Nabízí vyhlídku na České středohoří a horu Říp, při dobré viditelnosti je vidět Ještěd.

Terenní pozůstatky tvrze (či hrádku) na kopci Hradiště nedaleko obce Lísky lze zřejmě ztotožnit s tvrzí, která je zmiňována v roce 1521 v souvislosti s jejím prodejem, zanedlouho poté zboží připojeno k Litenčicím – objekt postupně zaniká.

Hrad byl vystavěn na přelomu 13. a 14. století, poprvé se připomíná roku 1353. V 15. století třikrát dobyt, poté zpustl. Ve 20. století byla odtěžena lomem část jádra. Zachoval se mohutný valový systém a zbytky zdiva.

Hrad ze 14. st, přestavěný na zámek. R. 1420 obléhán husity. Dobyt r. 1467 Jiřím z Poděbrad. Přestavěn pozdně goticky po r. 1478 a renesančně po r. 1536. Od 17. st. neobýván, v letech 1873-84 zde ruiny přestavěny na sídlo továrníka Vincenta Daňka.

Skalní útvar (802 m. n. m.) vzniklý mrazovým zvětráváním ortorul ve starších čtvrtohorách. Je tvořen dvěma na sebe navazujícími skalními hřebeny s délkou 44 a 35 m, výškou do 12 m. Na temeni útvary podobné skalnímu hřibu. Chráněná přírodní památka.

Raně barokní zámek z 2. pol. 17. stol. na místě gotické tvrze ze 13. století, v 16. stol. renesančně přestavěné. V 1. polovině 18. století přestavěn vrcholně barokně, koncem století klasicistně. Po roce 1945 sloužil jako byty a sklad, koncem 70. let byl opuštěn a postupně se proměnil ve zříceninu.

Barokní zámek přestavěný z tvrze. Goticko-renesanční tvrz přestavěl Kunát Jaroslav z Bubna a Litic po r. 1661 na zámek. Další úpravy provedla počátkem 18. století hraběnka Zuzana Vratislavová z Mitrovic, také založila park.

V barokní čtyřkřídlý zámek byla přebudována starší tvrz ostřihomským arcibiskupem Petrem Pazománem z Panasu, práce byly dokončeny v r. 1667 a ze stejného roku je i zámecká zahrada.

Zbytky hradeb a příkopu hradu jehož zakladatelem je uváděn Drslav, prefekt plzeňský. Hrad vznikl koncem 12. stol. a počátkem 15. stol. byl již opuštěn. Původní hrad nebyl nejspíše kamenný, protože zbytky zdiva jsou mladšího původu.

Gotický hrad byl založen koncem 13. stol. Půtou z Potštejna. Za Václava II. se stal majetkem koruny. Goticky přestavěn pro Jiřího z Poděbrad. Od r. 1495 v majetku Viléma z Pernštejna, přestal být sídlem a postupně chátral. R. 1657 uváděn jako pustý. V průběhu 20. stol. prošel několika opravami.

Nevýrazný empírový lovecký zámeček, který nechává v roce 1820 postavit majitel žambereckého panství Jan Parish. V druhé polovině 19. století byl přestaven na myslivnu. Objekt patřil Parishům až do roku 1948. Nejvýraznějším architektonickým prvkem je sloupový portikus zakončený tympanonem.

Funkční litinová kašna kruhového půdorysu vyrobena blanenskými železárnami ve 2. pol. 19. stol. Vnější vypouklé hladké stěny zdobí čtveřice maskaronů ve vavřínovém dekoru. Přívod vody krátkou prohnutou trubkou. Další trubka slouží k odvodu vody.

Zámek byl postaven v 18. stol. louckým klášterem a užíván jako letní sídlo. Po zrušení řádu se v r. 1789 stal součástí panství rodu Walisů. Na začátku 19. stol. byla budova zásadně upravena a dnes zde sídlí šlechtitelský a semenářský podnik.