Turistické cíle v okolí obce Kyjovice

Pozdně klasicistický zámek postavený v roce 1870 jako součást tamního dvora. Stal se sídlem centrální správy chuchelenského panství, které bylo majetkem rodu Lichnovských a místem občasného pobytu majitelů. Architektonickou přestavbu zámku provedl v r. 1915 za Karla Maxe Lichnovského švýcarský architekt Julius Bühler.

Zaniklá tvrz v centru obce Bělá založená po roce 1426 Janem z Bělé, po roce 1648 postupně zaniká.

Trojkřídlý dvoupatrový zámek vznikl přestavbou Goticko-renesanční tvrze, postavené za Fulštejnů poč. 16. st. V 2. pol. 16. stol. Bernard Pražma zámek renesančně přestavěl. V 17. stol. byl rozšířen, po požáru v 18. stol. barokně upraven. Vyhořel na konci 2 sv. války, opravou získal současnou podobu.

Terénní pozůstatky zaniklé tvrze rodu Bítovských na výběžku severovýchodně od obce. Archeologický výzkum datoval existenci tvrze od 14. do konce 15. století.

Barokní palác vybudovaný v 16. století získal současnou podobu při přestavbě r. 1737. Od r. 1832 byl v majetku rodu Blücherů. V současnosti slouží potřebám Slezského zemského muzea. Průčelí je bohatě členěno štukami a pilastry.

Barokní zámek postavili v letech 1724-1748 cistarciáci jako důstojné sídlo proboštů. Nad vchodem je hodnotný ranně barokní portál s vytesaným znakem velehradského kláštera. Po rekonstrukci zámku v něm dnes sídlí místní OÚ.

Starý zámek vznikl renesanční přestavbou starší vodní tvrze. Po polovině 18. století byl vystavěn Nový zámek. Jediným zásahem bylo empírově upravené průčelí počátkem 19. století. V 90. letech 20. století byla na zámku vyměněna krytina za plech.

Dřevěný větrný mlýn německého typu stojící osamoceně v poli nedaleko Horního Nového Dvora u Bravinného na Bílovecku. Mlýn pochází z 19. století, přesné datum vzniku je neznámé. Dnes v majetku města Bílovce a po domluvě přístupný veřejnosti.

Větrný mlýn holandského typu z 19. st. je dnes adaptován na bydlení. Nyní je již bez lopatek i bez kola. Rekonstruovány jsou původní štuky a přistavěn vstup.

Neobarokní stavba z roku 1801 sloužící jako radnice do připojení Zábřehu nad Odrou k Ostravě. Po rozsáhlé rekonstrukci v roce 1994 slouží jako modlitebna Bratrské jednotě Baptistů.

Terénní reliéf bývalé tvrze z počátku 14. stol. v západní části vsi. Život na tvrzi trval do konce 15. století avšak kamenné pozůstatky tvrze se zachovaly až do přelomu 18. a 19. století.

Zámek s pozdně gotickým jádrem byl vybudován Benešovici ze staršího hrádku. Další přestavby proběhly v 15., 18. i 19. st. R. 1660-70 byl přestavěn na renesanční zámek. Dnes je zde obřadní síň a zámecká kaple.