Turistické cíle v okolí obce Pustá Polom

Pozdně klasicistický zámek postavený v roce 1870 jako součást tamního dvora. Stal se sídlem centrální správy chuchelenského panství, které bylo majetkem rodu Lichnovských a místem občasného pobytu majitelů. Architektonickou přestavbu zámku provedl v r. 1915 za Karla Maxe Lichnovského švýcarský architekt Julius Bühler.

Zaniklá tvrz v centru obce Bělá založená po roce 1426 Janem z Bělé, po roce 1648 postupně zaniká.

Trojkřídlý dvoupatrový zámek vznikl přestavbou Goticko-renesanční tvrze, postavené za Fulštejnů poč. 16. st. V 2. pol. 16. stol. Bernard Pražma zámek renesančně přestavěl. V 17. stol. byl rozšířen, po požáru v 18. stol. barokně upraven. Vyhořel na konci 2 sv. války, opravou získal současnou podobu.

Terénní pozůstatky zaniklé tvrze rodu Bítovských na výběžku severovýchodně od obce. Archeologický výzkum datoval existenci tvrze od 14. do konce 15. století.

Barokní palác vybudovaný v 16. století získal současnou podobu při přestavbě r. 1737. Od r. 1832 byl v majetku rodu Blücherů. V současnosti slouží potřebám Slezského zemského muzea. Průčelí je bohatě členěno štukami a pilastry.

Barokní zámek postavili v letech 1724-1748 cistarciáci jako důstojné sídlo proboštů. Nad vchodem je hodnotný ranně barokní portál s vytesaným znakem velehradského kláštera. Po rekonstrukci zámku v něm dnes sídlí místní OÚ.

Bratrský sbor či Památník Jana Amose Komenského ve Fulneku je soubor budovy s kaplí a zahradami. Jde o budovy pozdně gotického založení s různými proměnami jak stavebními, tak funkčními. Dnes slouží muzejní expozici.

Starý zámek vznikl renesanční přestavbou starší vodní tvrze. Po polovině 18. století byl vystavěn Nový zámek. Jediným zásahem bylo empírově upravené průčelí počátkem 19. století. V 90. letech 20. století byla na zámku vyměněna krytina za plech.

Dřevěný větrný mlýn německého typu stojící osamoceně v poli nedaleko Horního Nového Dvora u Bravinného na Bílovecku. Mlýn pochází z 19. století, přesné datum vzniku je neznámé. Dnes v majetku města Bílovce a po domluvě přístupný veřejnosti.

Terénní reliéf bývalé tvrze z počátku 14. stol. v západní části vsi. Život na tvrzi trval do konce 15. století avšak kamenné pozůstatky tvrze se zachovaly až do přelomu 18. a 19. století.

Původní renesanční tvrz z počátku 16. století přestavěná roku 1577 Albertem z Vrbna na trojkřídlý renesanční zámek. Během bojů na konci 2. světové války poničen natolik, že v následujících letech zanikl. Dodnes zachován rozlehlý zámecký park.

Zámek s pozdně gotickým jádrem byl vybudován Benešovici ze staršího hrádku. Další přestavby proběhly v 15., 18. i 19. st. R. 1660-70 byl přestavěn na renesanční zámek. Dnes je zde obřadní síň a zámecká kaple.