Turistické cíle v okolí obce Pustá Polom

Zaniklý areál vodního mlýna na levém břehu řeky Moravice nedaleko počátku známé technické památky Weisshuhnův kanál. První mlynáři z rodu Demelů se zde zmiňují od pol. 17. století. Snad zanikl po některé z povodní na konci 19. či počátkem 20. století. Rozpoznat jde jen náznak trasy náhonu.

Výrazné terénní reliéfy středověkého hrádku na výrazném ostrohu poblíže Slatiny. Hrádku předcházelo patrně mladohradištní osídlení. Existence hrádku je archeologicky doložena do 14. století.

Nevelké tvrziště v podobě okružního valu, mělkého bývalého vodního příkopu a pahorku jádra o velikosti 25 x 17 m. Rozkládá se na severozápadním okraji osady Držkovice na pravém břehu řeky Opavy. Doba existence tvrziště prozatím nebyla prokázána.

Nevelká obdélná budova bývalého klasicistního zámku vystavěná v české části vsi Držkovice po roce 1792. Po r. 1919 zámek přeměněn v soukromý rodinný dům. V r. 1945 poškozen při bojích o Ostravu, ale poté opět obnoven. Modernizace z let 2002-2003 setřela poslední pozůstatky historické podoby.

Nárožní dvoupatrový renesanční dům s atikou, vystavěný koncem 16. století. Dům je ukázkový příklad měšťanského stavitelství renesance s typicky širokým vstupním klenutým mazhausem zdobeným štukovými žebry a zrcadly.

Památkově chráněný soubor mohutné patrové stodoly z pohledového režného zdiva s navazující ozdobnou ohradní zdí ze stejného materiálu. Obě stavby jsou součástí zachovalého panského dvora z konce 19. století.

Červený cihlový, původně evangelický kostel, byl vystavěn v letech 1896–1899 v novogotickém stylu. V letech 1976–1979 adaptován pro opavský okresní archiv.

Dvůr z konce 16. stol., barokně přestavěný v 1. pol. 18. stol. Statek s obytným domem a připojenými hospodářskými staveními je typickou ukázkou tzv. lidového baroka. Na nárožích obyt. domu válcové věže, místnosti jsou zaklenuty. U vjezdu s kovanou bránou a brankou pro pěší kaple Božího Těla.

Původně gotický hrad. V 16. st. přestavěn na dvoupatrový renesanční zámek. Za třicetileté války zpustošen. Za pánů z Vrbna opraven a rozšířen o tzv. dolní zámek. Po požáru v roce 1801 přestavěn do dnešní podoby.

Obdélná kaple s rovným závěrem, zvaná Zahrada Getsemanská, postavena v roce 1876 rodinou Fajkusových. Ve stejném roce ji vysvětil hradecký farář P. V. Sentenský. Dnes je majetkem města a o její údržbu se starají různé rodiny věřících. V interiéru je oltář s obrazem Krista v zahradě Getsemanské.

Na návrší Hanuše u Hradce n. Moravicí se nacházejí terénní náznaky po opevňovacích pracích a budování dělostřeleckých pozic během rakousko-pruských válek o Slezsko. Šance Hanuše pochází z let 1778-1789.

Zámek byl pravděpodobně postaven na místě starší tvrze na přelomu 14.–15. stol. Později, v pol. 19. stol., vlastnila zámek rodina Meyerů svobodných pánů Rothschildů. Ti jej pronajímali soudu nebo sirotčinci. Dnes je v zámku Infocentrum, Městské muzeum, knihovna, čajovna Zámecký klub a další.