Turistické cíle v okolí obce Chotěbuz

Terénní pozůstatky pravděpodobného tvrziště podloženého nálezy středověké keramiky z 14. až 16. století. Lokalita se nachází na jihovýchodním okraji obce, při hraně bývalé říční terasy.

Bývalé železárny a hutě v Bašce. První hamr začíná pracovat r.1723 za Pražmů. V r.1806 za Habsburků postavena první vysoká pec. Po vybudování košicko-bohumínské dráhy klesá jejich význam. R.1909 výroba zaniká. Od r.1923 areál přebudován na cihelnu.

Dnes zaniklé renesanční letní sídlo těšínských Piastovců bylo postaveno v pol. 16. st. Za Habsburků byl zámek barokně upraven. Majitelem byl také Fridrich Habsburský-Bezručův Markýz Gero. R. 1935 byla část zbořena, 1953 byl odstraněn zbytek.

Předpokládané drobné středověké sídlo jihozápadně od centra obce a panský folvark zvaný Horní dvůr. Pravděpodobná kolébka rodu Bruzovických z Bruzovic.

Zámek vznikl v 2. pol. 16. st. na místě hospodářské usedlosti ze 13. st. Pozůstatkem původního dvora je raně středověká stavba zámecké hlásky s pozdějšími úpravami. Prvním držitelem byl kníže Václav Rucký z Rudz. Dnes je majetkem zemědělské školy.

Letní rezidence Habsburků postavena na místě odstřelených zřícenin Dolního hradu v roce 1840., podle projektu J. Kornhäusela. Dnes toto místo prochází postupnou obnovou.

Pozůstatky knížecího hradu na Zámeckém kopci v Cieszyně. Osídlen již ve 2. stol. př. n. l. Na přelomu 9. a 10. stol. slovanské hradisko, přeměněné ve 14. stol. na got. hrad. Od pol 17. stol. chátrá a mění se v ruinu. Dochována známá Piastovská věž.

Lokalita bývalé tvrze s funkcí vladyckého sídla rodu Vlčků z 15.-16.st. se nachází na parcele rodinného domu čp. 25. Větší část je dnes zastavěna. Plošina je asi 20 m široká a 3-4 m nad horizontem původního terénu.

Zaniklý dřevěný zámeček barona Antonína Valentina Kašnice z Weinbergu. Do současnosti se z něj nic nedochovalo.

Původní gotická tvrz z počátku 15. století, pravděpodobně za Marklovských ze Žebrače přestavěna do podoby renesančního zámku. V 18. století byl zámeček barokně upravený. V současnosti je objekt v soukromých rukou a probíhá jeho obnova.

Dnes již neexistující venkovský empírový zámek postavili r. 1804 Janušovští z Vyšehradu. Přízemní budova měla fasádu se štuky, nad vchodem byl erb stavebníka. Při stavbě Žermanické přehrady r. 1958 byl zbourán a zatopen.

Zaniklý zámek v dnešní okrajové části Třince vznikl za Beesů z Chrostiny v pol. 17. století v rámci panského dvora. Po r. 1793 ztratil sídelní funkci a sloužil potřebám dvora, později jako dělnická ubytovna. V 70. let. 20. stol. zbořen.