Turistické cíle v okolí obce Chotěbuz

Budova fary v těsném sousedství cenného barokního kostela Prozřetelnosti Boží v Šenově. Fara vznikla patrně společně s vybudováním prvníko kostela sv. Mikuláše na konci 15. století. Později přestavěna do dnešní patrové podoby.

Nejvyšší místo frýdeckého katastru s bývalým městským popravištěm. Až do konce 18. století zde stávala frýdecká šibenice, po zrušení zmizela beze stop. Nedaleko se nachází památný kříž s reliéfem sv. Jana Nepomuckého z 1. třetiny 18. století.

V r. 1511 vybudoval Kazimír II. na místě středověké tvrze nový goticko-renes. zámek. Po požáru r.1781 jej Larisch-Mönnichové upravili do současné empírové podoby s přilehlým křídlem zv. Lottyhaus. Dnes zámecká expozice a výstavní síň.

Zámek Beesů z Chrostiny vystavěný snad na místě tvrze z 15. stol. v l. 1736-1753 v barok. slohu. Ve 30. či 40. letech 19. stol. přestavěn empírově dle projektu J. Kornhäusela. Poslední přestavba v r. 1899. Od poloviny 20. století chátrá.

Barokní zámek byl postaven někdy v 18. století rodem Rymultovských z Kornic, kteří jej vlastnili až do roku 1768. V roce 1926 zámek vyhořel a zanikl.

Zámek vystavěn rodem Sain Genois ve 2. pol. 17. stol. na místě tvrze Tluků z Tošanovic z konce 15. století. Empírově upraven do finální podoby Grohmanny koncem 18. stol. Zanikl v důsledku nezájmu a zchátralosti v r. 1955.

Dnes zaniklý zámek byl pravděpodobně postaven obchodníkem Josefem Skulinou kolem r. 1790. Od roku 1881 byl v držení rodiny Chadrabů až do r. 1948, kdy připadl státu. Byl využíván místním JZD. V r. 1960 byl zámek zbořen a zatopen Žermanickou přehradou.

Zámek byl postaven někdy před r. 1674. Ve 2. pol. 18. stol. došlo ke klasicistní přestavbě. V r. 1945 se stal majetkem státu a byly zde byty. Stav zámku se zhoršoval a tak byly nájemníci vystěhováni a v r. 1980 byl zámek zbořen.

Pozdně empírový zámeček byl postaven ve 30. letech 19. století hrabětem Emanuelem Harasovským a jeho synem Karlem. Dnes je zámek, majitelem panem Antonínem Hegerem, pronajat firmě TOZOS jako správní budova.

Bývalé správcovské sídlo, jež bylo letitou součásti hospodářského dvora, převzalo status "zámku" pravděpodobně až ve 20. století. Důvodem může být fakt, že v 19. století byla většina majitelů tohoto sídla nešlechtického původu.

Hraběcí konírna s mléčnicí postavena asi roku 1850, která sloužila k ustájení jezdeckých a kočárových koní i skotu.

Postaven v 70. nebo 80. letech 18. století Marklovskými z Pernštejna. Tvořen nevelkou patrovou obdélnou budovou s mělkým středním rizalitem. Celý objekt utilitárně upraven a modernizován.