Turistické cíle v okolí obce Škrovád

Míčovský farní kostel sv. Matouše je prvně doložen již r. 1349 jako gotická stavba. Jeho současná podoba pochází z novogotické přestavby v letech 1880-1884. Pravidelné sobotní bohoslužby jsou zajišťovány ex currendo z farnosti Ronov nad Doubravou.

Pův. gotický kostel z pol. 14. stol., nyní v barokní podobě z pol. 18. stol. rekonstruované po požáru v letech 1855-1860. Kostel filiální v římskokatolické farnosti Hrochův Týnec slouží k pravidelným nedělním bohoslužbám.

Farní kostel sv. Michaela archanděla v Licibořicích gotického původu z doby před r. 1350, obnoven barokně a nová loď postavena po požáru r. 1711. Sousední mohutná věž s cibulovitou bání z r. 1675 opravena v letech 1995-1997. Kostel kulturní památkou od r. 1958.

Pozdně gotická bohoslužebná budova Katolické církve v Chrudimi v Zieglerových sadech, původně hřbitovní kostel. Vysvěcen v roce 1521, v polovině 18. století přestavěn.

Kostel sv. Michaela archanděla gotického původu ze 14. stol. je jediným pozůstatkem vsi Lepějovice, která zanikla zčásti při budování rybníků v 16. stol. a definitivně při parcelaci dvorů na choltickém panství v 18. stol. Kostel na hřbitově přestavěný r. 1819 a opravený r. 1889 se nyní nevyužívá.

Na místě dřevěného gotického kostela, první zmínka r. 1350, byl na konci 16. stol. postaven kamenný renesanční kostel. Roku 1827 byl rozšířen a roku 1886 regotizován. Renesanční kostel je z větší části dochovaný ve zdivu obdélné lodi zakončené čtvercovým valeně zaklenutým presbytářem.

Gotický kostel sv. Mikuláše ve Stolanech ze 14. stol. s neobvyklou věží zakončenou kamenným jehlancem a cimbuřím. Nyní filiální kostel ve farnosti při děkanství Heřmanův Městec.

Kostel sv. Petra a Pavla gotického původu z 1. poloviny 14. stol., přestavěn barokně v 1. polovině 18. stol. a novorománsky r. 1897. V presbytáři rozsáhlá moderní freska Vojmíra Vokolka ze 70. let 20. stol. Rekonstruován r. 2002. Nyní filiální ve farnosti při děkanství Heřmanův Městec.

Kostel sv. Petra a Pavla gotického původu ze 14. stol., připomínán r. 1350 jako farní. Stojí na návrší na hřbitově, obklopen původně hradními valy s příkopy. Měl staršího, románského předchůdce, což prokázaly vykopávky. Regotizován r. 1898. Nyní filiální ve farnosti při děkanství Heřmanův Městec.

Pův. gotický farní kostel sv. Štěpána ze 14. stol., od 17. stol. kostel hřbitovní. Nyní v prosté barokní podobě, nevyužívaný a prázdný. Od r. 2017 převeden do majetku města Seč.

Zchátralý gotický jednolodní kostel s trojbokým závěrem a osově umístěnou sakristií uprostřed nefunkčního hřbitova. Přestavěný renesančně, po požáru r. 1791 barokně. Ve hřbitovní zdi dřevěná osmiboká zvonice ze 17. století s hranol. nástavbou krytou šindelem. Na zdech kostela renesanční náhrobníky.

Pozdně barokní kostel sv. Václava byl postaven v letech 1788-1790 na místě lázeňské kaple stejného zasvěcení. Při kostele zřízena Josefem II. lokálie, povýšená r. 1858 na farnost. Od r. 2011 připojena k farnosti při děkanství v Heřmanově Městci.