Turistické cíle v okolí obce Morašice

Původně farní kostel vsi Stusyně vznikl zřejmě kolem poloviny 12. století. Gotický presbytář z poloviny 14. století, dnešní podoba snad koncem 17. století. Po zániku vsi za třicetileté války slouží jako hřbitovní pro nedaleké Kněžice.

Gotický kostel sv. Matouše pochází přibližně z roku 1280. Původně opevněn zdí a příkopem. Několikrát přestavován a opravován. Areál kostela dobudován r. 1849. Do areálu patří i barokní kostnice z 18. stol. stojící na hřbitově u kostela. Pseudobarokní oltář s obrazy pochází z 2. pol. 19. stol.

Míčovský farní kostel sv. Matouše je prvně doložen již r. 1349 jako gotická stavba. Jeho současná podoba pochází z novogotické přestavby v letech 1880-1884. Pravidelné sobotní bohoslužby jsou zajišťovány ex currendo z farnosti Ronov nad Doubravou.

Farní kostel sv. Michaela archanděla v Licibořicích gotického původu z doby před r. 1350, obnoven barokně a nová loď postavena po požáru r. 1711. Sousední mohutná věž s cibulovitou bání z r. 1675 opravena v letech 1995-1997. Kostel kulturní památkou od r. 1958.

Pozdně gotická bohoslužebná budova Katolické církve v Chrudimi v Zieglerových sadech, původně hřbitovní kostel. Vysvěcen v roce 1521, v polovině 18. století přestavěn.

Kostel sv. Michaela archanděla gotického původu ze 14. stol. je jediným pozůstatkem vsi Lepějovice, která zanikla zčásti při budování rybníků v 16. stol. a definitivně při parcelaci dvorů na choltickém panství v 18. stol. Kostel na hřbitově přestavěný r. 1819 a opravený r. 1889 se nyní nevyužívá.

Gotický kostel sv. Mikuláše ve Stolanech ze 14. stol. s neobvyklou věží zakončenou kamenným jehlancem a cimbuřím. Nyní filiální kostel ve farnosti při děkanství Heřmanův Městec.

Kostel sv. Petra a Pavla gotického původu z 1. poloviny 14. stol., přestavěn barokně v 1. polovině 18. stol. a novorománsky r. 1897. V presbytáři rozsáhlá moderní freska Vojmíra Vokolka ze 70. let 20. stol. Rekonstruován r. 2002. Nyní filiální ve farnosti při děkanství Heřmanův Městec.

Kostel sv. Petra a Pavla gotického původu ze 14. stol., připomínán r. 1350 jako farní. Stojí na návrší na hřbitově, obklopen původně hradními valy s příkopy. Měl staršího, románského předchůdce, což prokázaly vykopávky. Regotizován r. 1898. Nyní filiální ve farnosti při děkanství Heřmanův Městec.

Pův. gotický farní kostel sv. Štěpána ze 14. stol., od 17. stol. kostel hřbitovní. Nyní v prosté barokní podobě, nevyužívaný a prázdný. Od r. 2017 převeden do majetku města Seč.

Zchátralý gotický jednolodní kostel s trojbokým závěrem a osově umístěnou sakristií uprostřed nefunkčního hřbitova. Přestavěný renesančně, po požáru r. 1791 barokně. Ve hřbitovní zdi dřevěná osmiboká zvonice ze 17. století s hranol. nástavbou krytou šindelem. Na zdech kostela renesanční náhrobníky.

Pozdně barokní kostel sv. Václava byl postaven v letech 1788-1790 na místě lázeňské kaple stejného zasvěcení. Při kostele zřízena Josefem II. lokálie, povýšená r. 1858 na farnost. Od r. 2011 připojena k farnosti při děkanství v Heřmanově Městci.