Turistické cíle v okolí obce Nový Bydžov

Jednolodní pozdně barokní kostel z let 1753–1762 z dílny Františka Kermera. Stojí na místě románského chrámu, připomínaného 1137. Zařízení rokokové, oltář s obrazem sv. Gotharda od I. V. Raaba z r. 1770.

Novorománský kostel sv. Jakuba staršího z r. 1905 nahradil starší stavbu gotického původu zásadně přestavovanou v letech 1844-1848 a zbořenou r. 1894. Vnitřní zařízení převážně z doby stavby, jeho zlomky též z poloviny 19. stol. ze zbořené stavby. Filiální kostel farnosti Nechanice.

Kostel sv. Jakuba Většího doložen jako gotický v pol. 14. stol., zásadně přestavěn barokně v letech 1707-1710 zásluhou J. A. Michny z Vacínova a jeho španělské manželky. Z vybavení vyniká hlavní oltář v podobě jeskyně podle vzoru z Compostelly a kazatelna ve tvaru otevřené velrybí tlamy.

O kostele sv. Jana Křtitele v Dohaličkách jako o farním se dozvídáme již v roce 1352. Ten však byl roku 1742 nahrazen novou stavbou, jež se zřítila v roce 1888 a v letech 1894-1896 pak vyrostl současný chrám Páně.

Unikátní pozdně barokní roubený kostel na místě staršího dřevěného kostela doloženého v prvé pol. 14. stol. Na počátku 16. století vyhořel. Dnešní podoba je z l. 1778–1782. V roce 1837 je omítnut vnitřek i vnějšek kostela, dnes opět bez omítky.

Barokní kostel sv. Jiří byl původně dřevěnou stavbou. Během třicetileté války byl zničen a v r. 1692 postaven kostel zděný. Roku 1891 byl obnoven Harrachy. Na vnější straně zdí je umístěno několik náhrobníků, z toho nejstarší je z r. 1518.

Současná stavba kostela sv. Jiří pochází z r. 1872 a nahradila starší, barokně upravovanou svatyni gotického původu poničenou požáry v letech 1791 a 1866. Poslední důkladná obnova proběhla v letech 1939-1940. Vnitřní zařízení je novorenesanční ze 70. let 19. stol.

Gotický kostel sv. Jiří ve Vápně doložen od r. 1366, loď a vnější vzhled upraveny barokně r. 1710 včetně zařízení. U kostela bez věže stála dřevěná zvonice s 3 zvony, zničena požárem r. 1845. Nahrazena otevřenou zvonovou stolicí se stříškou a novým zvonem, nyní kopie z r. 1935.

Barokní kostel sv. Klimenta nahradil r. 1740 starou gotickou, částečně dřevěnou stavbu asi ze 13. stol. Má bohatou štukovou výzdobu klenby a hodnotné rokokové vybavení vesměs z doby stavby. Hřbitov kolem farního kostela zrušen, zachována hrobka Löwensteinů z r. 1936 s podzemní kryptou.

Novorománský kostel sv. Máří Magdalény z let 1896-1901 nahradil na nepoliské návsi zbořenou barokní stavbu téhož zasvěcení. Vnitřní vybavení pochází vesměs z počátku 20. stol., tedy z doby stavby. Kostel je filiální ve farnosti Chlumec nad Cidlinou.

Farní kostel v Jeřicích stával v těchto místech již během 14. století a býval původně dřevěný. Teprve v nám neznámé době byl přeměněn do kamenné podoby. V letech 1780-1787 byl postupně nahrazen současnou stavbou.

Kostel pochází pravděpodobně z roku 1384. Po roce 1792 shořel a po roce 1792 byl znovu vystavěn. V roce 1864 proběhla rozsáhlá rekonstrukce.