Turistické cíle v okolí obce Nový Bydžov

Základní kámen položen v r.1926. Projektant arch. František Blažek, realizoval arch. Jindřich Malina. Návrh sochařských prací Jan Vávra a Karel Lenhart, zrealizoval sochař Emanuel Malý. V r.1938 výstavba zastavena. Obnova pokračovala až po roce 1989.

Zámek postavili v l. 1677 - 1679 jičínští jezuité v raně barokním slohu. Za Michala Karla Althana koncem 1. pol. 19. stol. byl klasicistně přestavěn. Dnešní podoba je z 2. pol. 19. stol., kdy byl přistaven partikus a stavba zvýšena o jedno patro. Od pol. 50. l. 20. stol. slouží jako domov důchodců.

Historicky nedoložená tvrz. Pravděpodobně založená ve 14. stol. V l. 1373–1383 v Mlékosrbech sídlí Jan Šesták z Přestavlk. Koncem 14. stol. je statek připojen k Přestavlkům. Pravděpodobně zaniká po r. 1528, kdy se ves stává majetkem Vojtěcha z Pernštejna.

Původní barokní zámek z první pol. 18. stol., majitel neznámý. V r. 1901 přestavěn rytířem Gastonem Malmannem ze Skřivan do novorenesanční podoby. Od r. 1913 majitel prof. dr. Václav Piťha. Po r. 1945 ve státním vlastnictví.

Rybník vybudován přehrazením Cidliny v letech 1492-1497, největší ve Středočeském kraji. Rozloha 258 ha, délka 5,5 km, maximální hloubka 6 m. Hráz vysoká 7 m a dlouhá 870 m. Významná ornitologická lokalita. Chráněn od r. 1948, od r. 2010 má status národní přírodní památky.

Velké tvrziště kruhového tvaru se třemi příkopy při řece Bystřici. Tvrziště ze 13. stol., opuštěné koncem 16. stol. Zarovnáno zemědělskými pracemi v 19. stol. a poškozeno melioračními pracemi ve 20. stol. I přes tyto zásahy je tvrziště stále patrné.

R.1323 se připomíná opevňování města a snad i stavba hradu. R. 1516 získal Nový Bydžov Vilém z Pernštejna a hrad přestal sloužit svému účelu. R. 1526 se připomíná panský dům, ten zanikl snad za třicetileté války. Místo, kde stával, je pokryto městskou zástavbou.

Nový židovský hřbitov v Novém Bydžově byl založen r. 1885 jako oddělená součást městského hřbitova v jeho západním cípu. Byl užíván od doby založení do konce 2. světové války a nahradil uzavřený starý židovský hřbitov ve městě z r. 1520.

Pozůstatky vodní tvrze v Obědovicích možná už z 12. století, ačkoliv písemně zmíněna mnohem později. První doslovná zmínka o ní je až z roku 1545, zaniká v průběhu třicetileté války a druhá místní tvrz nejpozději koncem 17. století.

Tvrz připomínána až v r.1581. Koncem 17.st. postaven barokní zámek. R.1824 přestavěn, průčelí budovy dostalo empírové fasády. Po r.1989 zámek prodán soukromým držitelům. Objekt nebyl udržován. V r.2004 se část zřítila a byla provedena jeho demolice.

Téměř zaniklé tvrziště se nachází jihozápadně od návsi. Prvním známým majitelem sídla byl Jiřík z Ohnišťan, který byl připomenut písemně v roce 1318. Dle místní tradice byla tvrz zpustošena během husitských válek.

Památník selských bouří. Socha rebela v nadživotní velikosti. Postaven v r.1938 u příležitosti 90. výročí zrušení roboty. Připomíná porážku selského povstání v roce 1775.