Turistické cíle v okolí obce Nový Bydžov

Empírový dvůr vznikl ve 20. letech 19. století přestavbou staršího areálu. Je posledním pozůstatkem vsí Velké a Malé Korce, připomínaných ve 13. století a zaniklých pravděpodobně za třicetileté války.

Kvalitní barokní sousoší z roku 1732 v parčíku před východní frontou kostela Nanebevzetí Panny Marie. Na pěti stupních podesty se zdvíhá hranolový sokl s nástavcem. Nástavec je ukončen profilovanou římsou, na které stojí v objetí sv. Anna s Pannou Marií a Ježíškem, původně se svatozáří nad hlavami.

Volně přístupná ocelodřevěná věž o výšce 8 m s 25 schody vznikla na jaře 2013 pod oplocením obory na vrchu Stráň. Současně byla vysázena přístupová javorová alej, kterou v polovině délky doplňují dřevěná boží muka sv. Ambrože.

Novogotický zámeček postavený v 2. pol. 19. stol. V současnosti je v soukromém vlastnictví.

Jednoduchý pomník ze tří pískovcových bloků s pamětní deskou na návsi ve Starém Bydžově připomíná rodnou školu hudebního skladatele a pedagoga Jana Maláta (1843-1915). Pamětní deska byla slavnostně odhalena r. 1933 a pomník odborně restaurován r. 2014.

Pomník stojí v parčíku na Husově náměstí před prodejnou potravin. Vybudován byl v roce 1904.

Kamenný pomník češovskému myslivci Tomáši Svobodovi, tajnému evangelíkovi, popravenému pro víru r. 1729 v Kopidlně, byl zbudován r. 1929 péčí honebního spolku v Češově a zhotovil ho místní kameník Pour. Je umístěn u vchodu do areálu Češovských valů na konci odbočky naučné stezky.

Pomník příslušníkům Selské jízdy, jejichž filozofie byla trnem v oku fašistickému režimu a po ní i komunistů, jenž jí zasadili poslední ránu (tzv.Nechanická aféra). Historie sahá až do poloviny 19. století. Obnoveny po sametové revoluci. Na kameni je vytesán reliéf jezdce a pod ním je nápis.

Budova bývalé Občanské záložny č.p. 38 na Husově náměstí byla postavena v roce 1897. Jednopatrová zděná budova se sedlovou střechou a orientovaná hlavním průčelím do náměstí; bohatě zdobené průčelí je osazeno balkónem, který podpírá dvojice atlantů. Nyní je zde pošta a konají se tu svatební obřady.

Silně zarostlé tvrziště z přelomu 13. a 14. století spolu se zbytky zaniklé vsi nedaleko vsi Kosice. Koncem 15. století připojeno k panství chlumeckému a v roce 1521 se už tvrz nepřipomíná. Ves zanikla za třicetileté války.

Chráněné území tvoří dvě menší bezodtokové lesní tůně na místě někdejšího třešňového sadu. Předmětem ochrany jsou populace obojživelníků a jejich biotop. Zejména se jedná o čolka velkého a možnost jeho rozmnožování.