Husův sbor, modlitebna Církve československé husitské, byl v Novém Bydžově postaven r. 1926 podle plánů arch. J. Hurycha. Jde o pětitraktovou budovu s centrální hranolovou věží, v níž je umístěn vchod. Objekt stále slouží původnímu účelu.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Královéhradecký kraj, Jeřice
Veřejnosti nepřístupný zámek. Tvrz z 14. st. po r. 1665 přestavěna Hildprandty na čtyřkřídlý barokní zámek s arkádovým nádvořím a šestibokou věží. Za Paarů pozdně barokní přestavba v l. 1760-80. Dnešní podoba z opravy po požáru v r. 1886.
tvrz, chátrající, není známo, Královéhradecký kraj, Jičíněves
Chátrající budova renes. tvrze postavené asi Janem ml. z Valdštejna mezi lety 1571–1574. Počátkem třicetileté války připojeno k Valdštejnovu velišskému panství, později přechází na rod Schliků. Po postavení zámku (1715–1717) tvrz sloužila pro ubytování úředníků velkostatku a státního statku.
Zámek na kopci nad obcí, postaven jako novostavba Františkem Josefem Šlikem r. 1715 - 1717. R. 1730 rozšířen o veřejnou zámeckou kapli sv. Antonína Paduánského a sv. Kříže. V r. 1827 - 1830 a 1911 provedeny stavební úpravy. Obklopen anglickým parkem.
Kaple Panny Marie v Bydžovské Lhotce je prostá stavba barokního původu. Podle nápisu nad vchodem byla postavena r. 1669 a obnovena r. 1982. K pravidelným bohoslužbám se nepoužívá.
Empírová kaplička Panny Marie Hlohové z roku 1826, poděkování profesora J. L. Jandery za odvrácení epidemie cholery. Na místě kaple stála před r.1767 socha Panny Marie zvaná "U hlohu". Kaplička má čtvercový půdorys, ve štítu je obraz Božího oka. V interiéru je oltář se soškou Panny Marie.
Pozdně barokní kaple sv. Marka na hřbitově za Cholenicemi vystavěna r. 1776, po částečném zřícení r. 1871 rekonstruována r. 1891. Církevně nevyužívána. Od r. 1958 kulturní památka, výrazná dominanta krajiny.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Dobřenice
Kaple jako typický produkt barokní zbožnosti z 18. století, který se od svého zřízení nacházel při cestě z Osiček do Dobřenic, ale pozdějším posunutím této komunikace jižním směrem a scelením zdejších pozemků při tzv. socializaci vesnice se ocitl v současné poloze, tj. opuštěný uprostřed polí a luk.
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Královéhradecký kraj, Chlumec nad Cidlinou
Barokní zámek nechal postavit F. F. Kinský v letech 1721-1723 podle projektu J. B. Santiniho. Vrcholné dílo našeho barokního stavitelství. Roku 1943 vyhořel. Rekonstruován až do roku 1968.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj, Kasaličky
První zmínka o Kasalicích je z r. 1372, kdy část vsi patří k hradu Blatníku, který drží Bernard z Cimburka. V r. 1377 prodává Albrecht z Cimburka Kasalice opatovickému klášteru. Druhou část vlastnil Bořek z Miletínka, který připojuje ves ke Kunětické Hoře. O vlastní tvrzi není historických zpráv.
Nevýrazné, leč velké tvrziště pohlcené zástavbou obce. V roce 1356 byl poprvé připomenut Heřman z Klamoše. Místní vladykové ale vymřeli v roce 1395 a poté se majitelé často střídali. Tvrz zanikla v blíže neurčené době na konci středověku.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj
Nepatrné pozůstatky tvrzí, které stávaly ve dvou částech zaniklé obce Korce. Písemně jedna z tvrzí zmíněna r. 1415, kdy ji Aleš z Korec prodává Matěji Jásovi ze Studeňan a Alšovi z Černěvsi. Dnes pouze málo zřetelná tvrziště u Žehuňského rybníka.
Jeřice 
