Turistické cíle v okolí obce Třebechovice pod Orebem

Bývalá synagoga města Dobrušky s dochovanou mikví je nyní součástí Vlastivědného muzea, jehož hlavní sídlo je ve vedlejším, pův. rabínském domě. Její novogotická podoba pochází z r. 1868, kdy byla dokončena přestavba po dvou ničivých požárech města v 19. století.

Dvůr s tvrzí připomínaný poprvé r. 1577, kdy statek držel Hanuš Haugvic z Biskupic. Později za Oty z Oppersdorfu r. 1626 došlo k přestavbě týnišťského dvora a snad i tvrze. Tvrz se do dnes nejspíše nedochovala, zachovány jen zbytky budov dvora.

Postaven za Františka Filipa Šternberka r. 1745 při jižním okraji obory, nejprve snad dřevěný, později přízemní lovecký zámeček s mansardovou střechou. Jeho syn, též František Filip ze Šternberka r. 1795, zámeček přestavěl na myslivnu (Jägerhaus).

Tvrz postavená v polovině 16. století Mikulášem z Ledské, nebo jeho synem Janem. První zmínka o ní je až z roku 1593. Po roce 1694, jako majetek Šternberků, přestává být šlechtickým sídlem a je přestavena na sýpku. Šternberkům patří do roku 1924.

Budova, která vznikla radikální přestavbou barokního zámku, založeného v r. 1663 Janem Jakubem Röhrichem. V r. 1820 zámek prodán J. Kratochvílovi, který jej přestavěl. V 19.–20. století probíhají další přestavby, kterými ztratila budova vzhled zámku.

Úřední dům byl postaven v 17. století jako západní čelo areálu pivovaru. Několikeré přestavby mu daly dnešní vnější pozdně barokní vzhled. Po roce 1850 sídlo okresního soudu, po roce 1945 v majetku města. Nedokončená rekonstrukce na hotel zničila řadu autentických detailů interieru. Dnes prázdný.

Málo zřetelná terénní vlna po tvrzišti v místě domu č. p. 1, které zčásti zaniklo při stavbě silnice v 70. letech 19. století. O existenci tvrze nejsou žádné písemné zprávy.

Muzeum bylo založeno r. 1924, slavnostně otevřeno 19.7.1931 z iniciativy místních spolků a organizací. Od r. 1984 sídlí v býv. rabínském domě na Šubertově nám. Muzeum má několik stálých expozic, v rodném domku F. V. Heka, na radniční věži, v domě na Šubertově nám. a řadu sezónních.

Vodojem z 20. let 20. stol. Postaven při budování týnišťského vodovodního řádu. V současné době je již nefunkční; objekt využíván k alternativním účelům – muzeum, galerie.

Vojenský hřbitov pro Josefov byl založen současně s pevností v letech 1780-1787, avšak v souladu s hygienickým nařízením Josefa II. mimo její obytné území. Leží proto jihozápadně od pevnosti u obce Rasošky. Vzhledem k množství hodnotných historických náhrobků je památkově chráněn.

Nevýrazné čtvercové tvrziště, jež nijak výrazně nevystupuje z terénu. První zmínka o vsi je z r. 1363, kdy se uvádí Čáslav z Vranova. V letech 1544–1549 prodává šest bratrů Vranovských tvrz Janu Trčkovi z Lípy, který je připojuje k Opočnu. Tvrz se naposledy připomíná spolu se dvorem r.1598.

Zaniklý nevelký hrad pravděpodobně pochází z 2. pol. 13 st., Snad byl nejstarším sídlem majitelů Neznášova, po silném požáru hrad zanikl a jeho nástupcem se stal sousední Rotemberk. Dodnes se dochoval val a příkop.