Turistické cíle v okolí obce Třebechovice pod Orebem

Novorománský kostel z roku 1857, který nahradil svého dřevěného opevněného předchůdce, připomínaného poprvé roku 1347.

Nebýt zalesnění kopce Chloumku, byl by tento poutní kostel jeho malebnou dominantou, jež tu podle lidové tradice stojí již od 13. století a do současné podoby byl přestavěn na přelomu 16. a 17. století.

Gotický kostel s obdélnou lodí a čtvercovým presbytářem klenutým postaven po r. 1370. Na přel. 15. a 16. st. přistavěna sakristie završená hranolovou věží, presbytář nově zaklenut křížovou žebrovou klenbou. Ve 2. pol. 18. st. barokně přestavěn (mj. prodloužena loď). Mobiliář převážně z 18. století.

Barokní kostel sv. Víta byl vystavěn Františkem Kermerem v l. 1770–75 náhradou za zbořený gotický kostel. Z původního kostela se dochovala krypta s hrobkami Půticů a Oppersdorfů. Kostel je jednolodní s obdélným závěrem a hranolovu věží v průčelí.

Kostel byl postaven kolem pol. 14. st. v gotickém slohu, první zmínka r. 1356. Poč. 16. st. přistavěna věž. R. 1641 kostel vyhořel, obnoven v l. 1641–1644 a r. 1679. Roku 1758/9 byl kostel znovu poškozen; r. 1771 opraven do dnešní podoby. Kostel obklopuje hřbitov s cennou ohradní zdí.

Jan Josef hrabě ze Šternberka v l.1699-1711 nechal postavit zámecký kostel Zjevení Páně. Za stavitele mylně považován Jan Santini, archivní průzkum prokázal autorství Kryštofa Dientzenhofera. Hodnotná barokní stavba, tvar mírně protáhlého osmiúhelníku. Od r.1996 Národní kulturní památka.

Pozdně gotický hrad Pernštejnů vzniklý přestavbou staršího objektu na přelomu 15. a 16. stol. s unikátním opevňovacím systémem. Poničen švédskými vojsky r. 1645. Restaurován na počátku 20. stol. podle plánů architekta D. Jurkoviče.

Pozdně renesanční stavbu z roku 1602 nechal zbudovat Jan Rudolf Trčka z Lípy v západní části opočenského zámeckého parku podle vzoru letohrádku v pražské Stromovce. Současná podoba je výsledkem empirových úprav, provedených roku 1810.

Železná rozhledna (15 m, 285 m n.m.) byla postavena r. 1930 na místě památné "Národní lípy", kterou vyvrátila r. 1925 vichřice. Stavbu zadala obec, konstrukci zhotovil stavební a konstrukční zámečník Josef Černý. Spodní část rozhledny byla dodatečně zesílena. R. 1992 prošla rozhledna rekonstrukcí.

Budova bývalého šlechtického sídla s absencí architektonických detailů sloužící v současnosti jako pošta. Po r. 1637 zde staví sídlo Volf Bedřich Czetlitze ze Seitendorfu. V r. 1682 je uváděna jako pustá. Od r. 1684 slouží jako sýpka. V r. 1924 ji získává obec a přestavuje na byty a kanceláře.

Dobrušský mariánský sloup se sochou Panny Marie doložen v r. 1736, obklopen sochami svatých Jan Nepomuckého, Františka Xaverského, Floriána a Václava. Sochy z měkkého červeného pískovce začaly v min. stol. podléhat kyselým dešťům. Dnes nahrazeny kopiemi z umělého kamene. Objekt je volně přístupný.

Mariánský sloup dal v letech 1714–18 vztyčit na novém opočenském náměstí Jeroným hrabě Colloredo-Wallsee. Autorem byl Giovanni Battista Bulla. Kromě titulní plastiky jsou na soklu umístěny sochy morových patronů svatých Františka Xaverského, Karla Boromejské, Rocha a Šebestiána.