Turistické cíle v okolí obce Třebechovice pod Orebem

Empírový skleník a dům zahradníka uzavírají původní nejstarší část zámeckého parku na západní straně. Vznikly roku 1820 v návaznosti na úpravy někdejší rovinné francouzské zahrady západně od městečka na součást anglického parku. Dodnes slouží původnímu účelu.

Vznik pivovaru na severním obvodu zámeckého areálu v Opočně spadá do 60. let 16. století. Dnešní vzhled je výsledkem úprav v 18. a 19. století. Výroba byla zastavena roku 1933, od té doby sloužil jako hospodářský objekt. V posledních desetiletích je většina objektů prázdná.

Bývalý panský pivovar byl postaven v 16. stol., jeho provoz byl později přerušen, obnoven r. 1826. R. 1910 vyhořel, poté opraven, pivo se zde vařilo do r. 1914. Pivovar je v areálu hospodářských budov, který patří k zámku. Budovy pivovaru jsou v současnosti pronajaty společnosti vyrábějící nábytek.

Po požáru města r. 1866 postaven pivovar se sladovnou, v provozu od r. 1870. R. 1902 zřízena lednice, r. 1904 parní pohon. R. 1948 znárodněn, od r. 1969 pivo nese jméno Rampušák. Od r. 1985 pouze stáčírnou náchodského piva, r. 1991 vaření piva obnoveno, od r. 2008 opět pod jménem Rampušák.

Jedná se o lesní studánku v lese Dehetníku, nacházejícím se jižním směrem od obce Divec, která byla v těchto místech od nepaměti a původně byla její voda vydávána za léčivou, což se rozbory již koncem 19. století nepotvrdilo. Vedle toho však měla jiný prim, voda z ní tekla i za těch největších such.

Skanzen byl založen r. 2002. Soustřeďuje architektonické a technické památky regionu Královéhradecka, podhůří Orlických hor a Podkrkonoší. Jsou zde původní stavby lidové architektury, přenesené z jiných lokalit i kopie pův. staveb. Součástí expozice jsou ukázky dobových řemesel, nástrojů atp.

Prašivka je tabulové návrší turonského původu, které je součástí Východolabské tabule. Pro odbornou veřejnost je známé díky tomu, že zde bylo potvrzeno mladohalštatské i středověké osídlení a usuzuje se, že se mohlo jednat o hradiště nebo jinak opevněné místo, jehož val se však nedochoval a jediným důkazem tak zbývá objevený žlab pro palisádu.

Jediný pozůstatek tohoto dvorce je vytesaný erb Vlkanovských z Vlkanova. Dvorec pocházel pravděpodobně už ze 14. stol., kdy byl součást zaniklé vsi Lazce. Jako dvorec v Přepychách se však uvádí až v r. 1573, kdy jej vlastní Kytlic z Ehrenbergu.

V místech Podhůrského dvora staví Pernštejnové v 1/2 16.st. v daňčí oboře renesanční lovecký zámeček - Jägerhaus. Prodělal několik stavebních úprav, barokních, klasicistních i architektonicky devastujících z konce 20.stol. Dnes byl vrácen do klasicistní podoby a je nejstarším objektem obce Ráby.

V r. 1882 baron Richard Drasche z Wartinbergu nechává postavit lovecký zámeček v alpském stylu nedaleko vsi Ráby. V minulém století sloužil jako Ústav pro mentálně postižené. Sociálnímu ústavu byla postavena v r. 2000 v Rábech nová budova a dnes zámeček slouží jako Muzeum perníku a centrum pro děti.

Renesanční radnice s věží byla postavena v 2. pol. 16. stol. Do 20. stol. byla sídlem městské samosprávy, do r. 1765 vč. hrdelního soudu, později zde byl městský archiv. Poničena požáry v l. 1806 a 1866. R. 1991 rekonstrukce. Dnes slouží jako obřadní síň a jako výstavní prostory, věž je vyhlídková.

Rodný domek F. L. Heka je jedním ze symbolů Dobrušky. Dům dokládá původní ráz dobrušské architektury 18. stol. Expozice v domku byla veřejně otevřena v květnu 1972. Přístupné jsou tři místnosti – obytná, kupecký krám a třetí místnost je koncipována jako expozice F. L. Heka.